Škodí odvolaný děkan (nyní opět proděkan) Miroslav Ševčík národohospodářské fakultě?
Ověřili jsme, kdo na Vysoké škole ekonomické (VŠE) manipuluje s daty a neříká úplnou pravdu.
Ekonom Pavel Potužák z národohospodářské fakulty spočítal, že za Ševčíkova vedení fakulty došlo k výraznému poklesu počtu uchazečů o studium. Miroslav Ševčík tvrdí, že pokles přihlášek odpovídá demografickému vývoji v ČR a zdůrazňuje, že v letech 2022 a 2023, kdy se znovu stal děkanem, počet přihlášek opět vzrostl o více než 17 procent oproti předchozímu roku. Zjišťovali jsme skutečný stav věcí.
Rok 2010, kdy Ševčík nastoupil do funkce děkana, chápeme v tomto porovnání jako referenční, k němuž se vztahují roky následující. Data za více než 140 fakult všech veřejných vysokých škol, pak ukazují, že národohospodářská fakulta je na tom v poklesu zájmu uchazečů nejhůře ze všech. Ostatní fakulty VŠE zaznamenaly ve stejném období pokles na úroveň mezi 50 a 75 % původního stavu.
Nutno doplnit, že po celé sledované období 2010-2023 byl Miroslav Ševčík buď ve funkci děkana (2010-2018 a 2022-2023), nebo proděkana (2018-2022 a nyní od roku 2024)
národohospodářské fakulty.
Z porovnání dat Ministerstva školství vyplývá, že v roce 2010 se na národohospodářskou fakultu hlásilo 3100 uchazečů a v roce 2023 jejich počet činil zhruba 800. To představuje pokles na 27 % původního počtu (po započtení zahraničních studentů jde o 32 %). Jinými slovy aktuální stav počtu uchazečů oproti roku 2010, kdy Miroslav Ševčík poprvé nastoupil do funkce děkana, je na necelé třetině tehdejších počtů.
Výroční zpráva NF VŠE ukazuje trochu odlišné údaje než Ministerstvo školství, nabízí se proto otázka: Nemůže být tak velký pokles daný tím, že data MŠMT obsahují jen české občany? Nemůže.
Se započtením cizinců se totiž celkový pokles od roku 2010 změní jen nepatrně. U českých občanů je to na 27 %, se započtením cizinců je to pokles na 32,5 % hodnot z roku 2010 (jak zmiňujeme také výše)
Souboj o interpretaci dat
Miroslav Ševčík a vedení fakulty označují výpočty o propadech počtu uchazečů za spekulace. „Z údajů vyplývá, že pokles přihlášek ke studiu na bakalářském stupni studia od roku 2015 (žadatelé narození v roce 1995) až do roku 2017 (žadatelé o studium narození v roce 1997) prakticky odpovídal demografickému vývoji,“ je uvedeno v tiskovém prohlášení národohospodářské fakulty. „V roce jeho (Ševčíkova - pozn. red.) opětovného nástupu do funkce děkana NF VŠE počet podaných přihlášek skokově stoupl o 17,57 % oproti roku předchozímu.“
Jenže zatímco Potužákova analýza ukazuje dlouhodobý negativní trend od roku 2010, Ševčíkův pohled se soustředí na kratší časový úsek a na krátkodobé zlepšení v posledních letech. A přesně proto se této analýze věnujeme: případ totiž jasně ilustruje, že lze stejná data interpretovat různými způsoby v závislosti na zvoleném časovém rámci a kontextu.
V dalším grafu zachycujeme vývoj v čase a je zde velice dobře vidět, že počty uchazečů o studium na dalších fakultách VŠE zaznamenaly pokles odpovídající demografickým trendům, ovšem u národohospodářské fakulty to neplatí - pokles je zde mnohem výraznější. Dvojí zlepšení (v roce 2015 a 2022) se ukazuje jako krátkodobé a nemá vliv na celkový sestupný trend.
Konflikty mezi vedením VŠE a národohospodářské fakulty trvají dlouho a letní měsíce zjevně nepřinesly uklidnění. Rektor VŠE Petr Dvořák už před prázdninami otevřeně zmínil možnost zrušení fakulty. Poslední spor o interpretaci dat se vyostřil natolik, že skončil u Etické komise, jež nyní na konci září rozhodla proti Ševčíkovi.
V incidentu, k němuž došlo před prázdninami na fakultě, měl podle Potužáka přijít Ševčík do jeho kanceláře a agresivně ho obvinit ze lživého šíření informací o kleasajím zájmu uchazečů. Ševčík údajně Potužákovi vyhrožoval, že pokud nepřestane šířit informace o poklesu studentů, má na něj materiál, který by mohl poškodit jeho pověst. Ševčík tento popis incidentu zpochybnil. Tvrdil, že pouze upozorňoval na nesprávnou interpretaci statistických dat a že žádný materiál, který by mohl poškodit Potužáka, ve skutečnosti nemá.
Z našich propočtů však vyplývá, že Pavel Potužák data interpretuje správně. Jak uvádíme výše, data za více než 140 fakult všech veřejných vysokých škol, ukazují, že národohospodářská fakulta je na tom v poklesu zájmu uchazečů nejhůře ze všech.