Většina silně pro-rusky hlasujících europoslanců je jen ze 3 zemí: Německa, Slovenska a Česka.
Ve čtvrtek 19. 12. 2024 proběhlo v Europarlamentu poslední letošní hlasování týkající se Ruska - hlasování o rezoluci kritizující ruskou okupaci Krymu. Naprostá většina (446) přítomných poslanců hlasovala pro tuto rezoluci. Celkem 25 hlasovalo proti: mezi nimi Dostál ze Stačilo (jeho kolegyně Konečná se nezúčastnila), David z SPD a slovenští poslanci ze SMERu a Republiky.
Česko 🇨🇿
Celkem jsme za letošní rok našli 9 konečných hlasování týkajících se Ruska (a jeho satelitu Běloruska, viz přehled níže). Několik se týkalo ruské okupace Ukrajiny a podpory její obrany, další se týkala ruských útoků na demokratické volby v jiných zemích (Gruzie, Moldavsko). Přehled, jak v těchto 9 hlasováních rozhodovali čeští europoslanci, kriticky vůči Rusku a pro-rusky.
Slovensko 🇸🇰
Slovenský premiér Fico (SMER) o víkendu navštívil Moskvu a teprve jako třetí ministerský předseda z EU (po premiérech Rakouska a Maďarska) se od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 setkal s ruským prezidentem Putinem.
"Jeho" evropští poslanci a poslankyně ze strany SMER také soustavně hlasují "proti" v hlasováních kritických vůči Rusku. Spolu s nimi hlasují "proti" i poslanci zvolení za Republiku a často i poslanec Ondruš za stranu HLAS slovenského prezidenta Pellegriniho.
Celý Europarlament 🇪🇺
V Evropském parlamentu hrají klíčovou roli politické skupiny neboli frakce. Tyto skupiny umožňují poslancům a poslankyním spolupracovat, není v silách jednotlivých poslanců obsáhnout všechna projednávaná témata. Aktuálně v parlamentu působí osm hlavních frakcí.
Analýza hlasování potvrzuje, jak zásadní jsou tyto politické frakce. I když primárně nehodnotíme přímo příslušnost jednotlivých poslanců ke skupinám, jejich hlasování to obvykle jasně odhalí.
V grafu, který shrnuje výsledky hlasování, každý bod představuje jednoho poslance nebo poslankyni. Čím podobněji dva poslanci hlasují, tím jsou v grafu u sebe blíže. Většina bodů se seskupí do shluků odpovídajících jednotlivým frakcím, protože členové téže frakce hlasují zpravidla podobně.
Jak se počítají hlasovací koalice
Analýza všech zaznamenaných jmenných hlasování za končící volební období 2019–2024 je zpracována na základě dat z Evropského parlamentu. Využívá se statistická metoda vážená analýza hlavních komponent. Každý bod v grafu představuje jednoho europoslance nebo europoslankyni. Vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často hlasovali společně. Kdyby dva europoslanci hlasovali vždy stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe jsou, tím častěji hlasovali právě opačně. Grafické znázornění odhaluje nejen jasné hlasovací bloky, ale i jemné rozdíly mezi jednotlivými poslanci.
Metoda je vážená, tedy upravená tak, aby vynikly rozdíly mezi europoslanci. Větší váha se přikládá hlasováním, při nichž byl parlament více rozdělen a účastnilo se ho více europoslanců. Vůbec největší vliv na rozmístění europoslanců by mělo hlasování, které by skončilo jen o jeden hlas, nejmenší pak jednomyslná rozhodnutí. Těm se nejčastěji blíží různá procedurální či formální hlasování.
Hlasování ohledně Ruska odpovídají celkovému rozdělení Europarlamentu:
- Vůči Rusku kriticky: Skupiny Křesťansko-demokratická, Sociálně-demokratická, Konzervativní, liberální Renew a Zelených hlasují naprostou většinou kriticky.
- Vůči Rusku nevyhraněné: Skupiny Levice a Patriotů.
- Pro-rusky: Skupina Suverenistů a většina nezařazených poslanců hlasují spíše pro-rusky.
Přehled europoslanců 🇪🇺
296 europoslanců hlasovalo vždy (9x) nebo skoro vždy (8x) v těchto vybraných hlasováních kriticky k Rusku. Naopak jenom 17 europoslanců z celkového počtu 720 hlasovalo pro-rusky ve všech (9x) nebo skoro všech (8x) případech.
Z těch to 17 europoslanců je 5 z nich z Německa (Německo má celkem 96 europoslanců), 4 ze Slovenska (z 15 slovenských europoslanců) a 3 z Česka (z 21 českých europoslanců). Např. maďarští europoslanci ze strany Fidesz premiéra Orbána se většinou v těchto hlasováních zdrželi nebo se hlasování vůbec nezúčastnili.
Europoslanci hlasující vždy nebo skoro vždy pro-rusky
| europoslanec/kyně | země | strana | evropská skupina |
|---|---|---|---|
| Konečná | 🇨🇿 Česko | Stačilo/KSČM | Nezařazení |
| Dostál | 🇨🇿 Česko | Stačilo/KSČM | Nezařazení |
| David | 🇨🇿 Česko | SPD | Suverenisté |
| Kaliňák | 🇸🇰 Slovensko | SMER | Nezařazení |
| Laššáková | 🇸🇰 Slovensko | SMER | Nezařazení |
| Mazurek | 🇸🇰 Slovensko | Republika | Nezařazení |
| Uhrík | 🇸🇰 Slovensko | Republika | Suverenisté |
| De Masi | 🇩🇪 Německo | Aliance Wagenknecht | Nezařazení |
| Firmenich | 🇩🇪 Německo | Aliance Wagenknecht | Nezařazení |
| Geisel | 🇩🇪 Německo | Aliance Wagenknecht | Nezařazení |
| Droese | 🇩🇪 Německo | AfD | Suverenisté |
| Jungbluth | 🇩🇪 Německo | AfD | Suverenisté |
| Braun | 🇵🇱 Polsko | Konfederacja | Nezařazení |
| Borvendég | 🇭🇺 Maďarsko | Mi Hazánk | Suverenisté |
| Volgin | 🇧🇬 Bulharsko | Revival | Suverenisté |
| Oliveira | 🇵🇹 Portugalsko | Partido Comunista | Levice |
| Papadakis | 🇬🇷 Řecko | Communist Party | Nezařazení |
Přehled zkoumaných hlasování
| Datum hlasování | Téma |
|---|---|
| 17. 7. 2024 | Potřeba trvalé podpory EU Ukrajině (konečné hlasování) |
| 19. 9. 2024 | Pokračující finanční a vojenská podpora Ukrajiny ze strany členských států EU (konečné hlasování) |
| 19. 9. 2024 | Vážná situace politických vězňů v Bělorusku (konečné hlasování) |
| 9. 10. 2024 | Krize demokracie a ohrožení demokratického pluralismu v Gruzii (konečné hlasování) |
| 9. 10. 2024 | Posílení odolnosti Moldavska proti ruskému vměšování před nadcházejícími prezidentskými volbami a ústavním referendem o integraci do EU (konečné hlasování) |
| 22. 10. 2024 | Zřízení ukrajinského mechanismu úvěrové spolupráce a poskytování mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině (návrh Komise) |
| 28. 11. 2024 | Posílení podpory EU Ukrajině proti ruské útočné válce a rostoucí vojenská spolupráce mezi Severní Koreou a Ruskem (konečné hlasování) |
| 28. 11. 2024 | Zhoršující se gruzínská demokratická krize po nedávných parlamentních volbách a možné volební podvody (konečné hlasování) |
| 19. 12. 2024 | 11. rok okupace Autonomní republiky Krym a města Sevastopol Ruskou federací a zhoršující se situace v oblasti lidských práv na okupovaném Krymu, zejména případy Iryny Danylovyč, Tofika Abdulhazijeva a Ameta Sulejmanova (konečné hlasování) |