Úniky z policejních spisů

KATEŘINA MAHDALOVÁ24. 2. 2026

Jde jen o selektivní výsek reality a není jisté, kdo a proč ho „pustil ven". Proč je zveřejňování informací z neuzavřených trestních spisů jedním z nejnebezpečnějších nástrojů mediální manipulace.
Ve chvíli, kdy se jeho části dostanou do médií, vzniká silné riziko, že veřejnost dostane jednostranný a neúplný obraz – často navíc vybraný tak, aby posloužil jedné ze stran. Novinář nebo novinářka v takové chvíli nedělá veřejnou kontrolu moci, ale vyrábí mediální verdikt z výseku, který mu někdo podstrčil. Čtenáři a čtenářky přitom nemají šanci posoudit, co v dokumentech chybí, co se teprve prověřuje, co je v dalších neveřejných přílohách nebo co se do spisu teprve doplní.
Novinář se takto – třeba i nevědomky – snadno stává nástrojem strategické komunikace: obhajoby, policie nebo někoho dalšího, kdo má zájem ovlivnit náladu veřejnosti, vytvořit tlak na instituce - zkrátka dostat na veřejnost informaci, která má potenciál ovlivnit samotné vyšetřování.
A dopad na vyšetřování bývá obrovský. Úniky mohou prozradit vyšetřovací postupy, další směřování práce policie nebo detaily důkazů, které ještě nebyly procesně provedené. Případní další podezřelí pak mají silnou motivaci ničit stopy, přizpůsobovat výpovědi nebo se koordinovat s dalšími lidmi v kauze. Zároveň to může manipulovat svědky: člověk, který si přečte, co už je ve spisu, může své vzpomínky nechtěně upravit podle zveřejněné verze, nebo naopak začne kalkulovat, jak by měl vypovídat, aby do příběhu „zapadl". V citlivých kauzách to může vést i k zastrašování svědků či poškozených, protože zveřejněné detaily často umožní jejich identifikaci, i když nejsou jmenováni.

Timeline: Česká tradice úniků

Živé spisy v médiích: česká tradice

Vybrané případy, kdy úniky z trestních řízení ovlivnily veřejný prostor

Aktualizováno: únor 2026

1. 1. 2006

Spis Krakatice: 1 600 stran zmizelo

Odposlechy z utajovaného policejního spisu unikly do médií těsně před volbami. Viníka se nepodařilo najít nikdy.

1. 1. 2013

Razie na Úřadu vlády: pád Nečasovy vlády

Masivní úniky ze spisu vytvořily mediální atmosféru bezprecedentní korupce. Slibovaná odhalení se nekonala. Kabinet padl.

2014–2016

Kauza Bereta: úniky jako zbraň v boji o policii

Útvar vedený Robertem Šlachtou využil úniky ze spisů jako mediální munici v boji o policejní reorganizaci. Málem padla další vláda.

1. 1. 2014

OKD: úniky jako koaliční zbraň

Babiš jako ministr financí válčil s premiérem Sobotkou. MfD zveřejnila úniky ze spisu OKD. Kauza skončila zproštěním všech obžalovaných.

1. 1. 2016

Parlamentní komise: úniky jsou fatální ohrožení ústavnosti

Vyšetřovací komise Parlamentu ČR shrnula rozsah problému a pojmenovala ho jako systémové riziko pro demokratický stát.

2017–2020

Kauza úniky ze spisů: 29 obžalovaných

Rozsáhlá kauza odhalila infrastrukturu vynášení informací z policejních evidencí. Obžalováno 29 lidí včetně elitních detektivů.

1. 1. 2021

Berbr: odposlechy jako obsah, ne jako důkaz

Policejní odposlechy z případu fotbalového funkcionáře Romana Berbra publikovala média bez obav. Natáčely se o nich pořady.

1. 1. 2022

Dozimetr: úniky souběžně s razií

V médiích se souběžně s policejní razií NCOZ objevily rozsáhlé úniky odposlechů i detailů životního stylu podezřelých.

2019–2023

Blažek a vynesený spis: únik, který zkomplikoval kauzu

Ministr spravedlnosti získal v roce 2019 část utajeného policejního spisu brněnské bytové kauzy. Žalobkyně potvrdila: únik zásadně zkomplikoval objasňování případu.

1. 1. 2025

Motol: úniky hned druhý den po razii

Den po razii NCOZ ve FN Motol se v médiích objevily detailní informace ze spisu. Ministr Blažek novináře zkritizoval, NCOZ zahájila interní šetření.


Parlamentní komise to v roce 2016 pojmenovala přesně: úniky informací z trestního řízení a jejich účelová interpretace jsou „fatálním ohrožením ústavnosti". Od té doby přibylo zákonné zakotvení povinné mlčenlivosti. Neznáme jediný případ, kdy by vedlo k trestnímu postihu.

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter

To hlavní z našich článků

přímo do vašeho emailu.