Glosa: Hilter nebyl komunista

Alice Weidel z německé krajně pravicové (až extremistické) strany AfD právě v rozhovoru s Elonem Muskem tvrdila, že Adolf Hitler byl komunista. Je to historicky i fakticky absolutní nesmysl.

Podobná tvrzení, která zkreslují historická fakta, jsou dost typická pro mnohé populistické politiky, kteří se snaží oslabit negativní konotace spojené s jejich vlastní politikou tím, že přesouvají vinu na své ideologické odpůrce. Není to první pokus distancovat krajní pravici od nacismu a zmást veřejnost ohledně historických skutečností. (Pozor, nikdo tu nehájí komunistickou diktaturu!)

No a to samé dělá Musk, když se tu publika ptá, jestli by "Amerika měla osvobodit britský lid od tyranské vlády". Počkejte si, jestli udělá podobnou anketu o osvobození obyvatel Ruska a Číny.

Psali jsme: Znaky fašismu podle Umberta Eca

Technologický miliardář Elon Musk ve čtvrtek prostřednictvím livestreamu na své sociální síti X vedl rozhovor s Alice Weidel, spolupředsedkyní německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). Musk tak využil sílu své platformy k šíření názorů této strany před blížícími se volbami v Německu, což vyvolalo obavy napříč Evropou ohledně jeho pokusů ovlivňovat zahraniční politiku.

Musk, který loni aktivně pomáhal Donaldu Trumpovi při jeho znovuzvolení v USA, během rozhovoru doporučil voličům hlasovat pro AfD. Publikum livestreamu na platformě X dosáhlo vrcholu s více než 200 000 sledujícími.

Během rozhovoru Musk a Weidel souhlasili, že německé daně jsou příliš vysoké, že imigrace je nadměrná a že uzavření jaderných elektráren byla chyba. Musk vyjádřil naději, že konverzace ukáže, že Weidel je „rozumná“. Dodal: „Nic pobuřujícího nebylo navrženo, jen zdravý rozum. Lidé opravdu musí stát za AfD, jinak se věci v Německu zhorší.“

AfD je pod dohledem německé domácí zpravodajské služby kvůli podezření z extremismu, a tradiční strany odmítají s ní spolupracovat. AfD však označení za extremistickou stranu odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivovaný pokus o diskreditaci.

Musk a Weidel zdůraznili důležitost svobody slova. Weidel využila tuto příležitost, aby popřela jakoukoli spojitost AfD s nacistickou minulostí Německa. Uvedla, že jedním z prvních kroků Adolfa Hitlera po nástupu k moci bylo omezení svobody slova. Weidel také tvrdila, že Hitler byl „komunistický socialista“, protože znárodnil německou ekonomiku. Podle ní tedy nemá nic společného s konzervatismem nebo libertarianismem, které zastává AfD.

Rozhovor se později stočil od politiky k osobnějším tématům, když se Weidel ptala Muska, kdy si myslí, že lidé budou žít na Marsu, a zda věří v Boha. Musk na otázky odpověděl dlouhými, nejednoznačnými odpověďmi. „Jsem otevřený myšlence Boha,“ řekl v jednom okamžiku.

Na závěr rozhovoru Weidel označila Muskova stanoviska za „vizionářská“.

Musk již dříve prostřednictvím platformy X podpořil AfD a napsal názorový článek pro německý deník Welt am Sonntag, ve kterém tvrdil, že Německo pod vedením středolevého kancléře Olafa Scholze „balancuje na pokraji ekonomického a kulturního kolapsu“. Volby v Německu jsou naplánovány na 23. února.

Muskovo zapojení do politiky vyvolává obavy napříč Evropou. Vedle podpory AfD volal také po propuštění britského antiislámského extremisty Tommyho Robinsona a označil britského premiéra Keira Starmera za „zlovolného tyrana“, který by měl být ve vězení.

Rozhovor mezi Muskem a Weidel byl sledován regulátory z Evropské komise. Ta obvinila platformu X z porušování pravidel digitálního trhu EU, známých jako Digital Services Act. Tato pravidla mají za cíl omezit šíření nelegálního obsahu včetně nenávistných projevů a dezinformací souvisejících s volbami.

Komise uvedla, že Musk má právo vyjadřovat své názory, ale pravidla EU mají zajistit, aby platformy nebyly zneužívány k šíření nelegálního obsahu. Regulátoři stále vyšetřují další možné přestupky.

Musk představil Weidel jako „hlavní kandidátku na vedení Německa“, což ale není pravda. Průzkumy ukazují, že AfD je druhou nejpopulárnější stranou v zemi. Hlavní favorité, křesťanští demokraté, mají v průzkumech podporu 31 %, zatímco AfD má 20 %. Přesto AfD získává na popularitě, což odráží rostoucí frustraci s vládou a s členstvím Německa v EU a NATO, které někteří považují za ohrožení národní suverenity.

AfD byla založena v roce 2013 a postupně se posunula ke krajní pravici. Původně kritizovala záchranné balíčky pro země eurozóny, ale její odpor k rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové umožnit v roce 2015 příchod velkého počtu migrantů ji etabloval jako významnou politickou sílu.