V neděli 23. února 2025 se v Německu konaly předčasné parlamentní volby. Na první pohled se může zdát, že se někdejší Východní Německo zradikalizovalo, jenže to je dost zkreslený pohled.
V “klasické” volební mapě se výsledky voleb viditelně liší přesně podél někdejší železné opony. V bývalém Západním Německu drtivě vítězí křesťansko-demokratická CDU/CSU a ve východní části Německa je to krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD).
Takto vypadá klasické zobrazení na mapě, kde se odráží geografická rozloha regionů - jenže velká města s velkým počtem obyvatel samozřejmě takovou plochu nemají a síla jejich voličů zde na obrázku zaniká.
Tato mapa tedy logicky ukazuje hlavně voliče v menších městech a na venkově.
Vidíte pětimilionový Berlín?
V tomto kartogramu se naopak zobrazuje skutečná síla hlasů, nikoli geografická plocha. A výsledky voleb v něm vypadají o dost jinak.
Jeden hexagon ⬡ představuje jeden volební obvod. Každý tento obvod je zhruba stejně velký a volí v něm přibližně stejný počet voličů (cca 200 tisíc).
Jak je vidět, neplatí, že by ta část Německa, která prožila čtyřicet let v komunistické totalitě, nyní volila plošně extrémní pravici.
V největších městech – (východním) Berlíně nebo Lipsku – naopak zvítězila levicová Die Linke.
Na západě zase v mnoha velkých městech vítězili také SPD a Zelení:
např. Hamburg, hustě obydlená oblast Porúří, Kolín (Köln) nebo Hannover.
Pokud se podíváme na podporu pro jednotlivé strany, tak vítěz voleb
CDU/CSU byl tradičně nejsilnější
v sousedním Bavorsku, kde v 11 obvodech získali přes 40 % hlasů.
Tmavší barva znamená vyšší podporu strany.
Zajímavostí je, že CDU/CSU jsou dvě strany. V celém Německu působí CDU (Křesťansko-demokratická unie), kromě Bavorska, kde je samostatná CSU (Křesťansko-sociální unie).
V Česku známe něco obdobného - celostátní český STAN a jeho liberecká "část" SLK.
AfD byla nejsilnější na východě mimo největší města.
Úplně nejvyšší zisky (přes 45 %) získalo v saských obvodech na hranici s Českem: Görlitz (Zhořelec), Bautzen (Budyšín), v oblasti Saského Švýcarska nebo v Krušných Horách.
Co tedy ten “radikální Ostblock”?
Už vidíme, že u AfD nejde o celé bývalé Východní Německo, jak zkresleně zobrazují “klasické” volební mapy, ale jen o jeho část.
Podívejme se ale ještě na zisky oproti minulým volbám 2021. To AfD získala 10,3 % hlasů, letos to bylo 20,8 %.
Vyznačíme obvody, kde AfD získalo voliče oproti minulých volbám.
Což jsou všechny.
AfD získala nové voliče vcelku rovnoměrně v celém Německu.
Stejná mapa pro vítěze voleb CDU/CSU už není tak jednoznačná. Vedle zisků ve většině Německa také v některých východních obvodech ztratila.
Projděte si konkrétní obvody a jednotlivé strany v interaktivních kartogramech níže.
Celkové výsledky a zisky jednotlivých stran
Změny oproti minulým volbám 2021
Celkové výsledky voleb
Celkově ve volbách zvítězila křesťansko demokratická CDU/CSU< Druhá skončila nacionalistická AfD . Třetí sociální demokracie SPD, dále Zelení a jako poslední se do parlamentu dostala Die Linke. Těsně pod 5 % skončila Aliance Sahry Wagenknecht a FDP. Jednoho poslance má také dánská menšinová strana SSW, která nepotřebuje získat 5 % hlasů, aby se dostala do Bundestagu.
Dnes se očekává, že vládu sestaví tradiční strany CDU/CSU a SPD.
Dále jsme psali o rozhovoru Elona Maska se šéfkou krajně pravicové strany AfD:
Glosa: Hilter nebyl komunistaSvětoznámý spisovatel a filosof Umberto Eco (1932-2016), který jako chlapec vyrůstal v Mussoliniho Itálii, nám zanechal cenný nástroj - definoval charakteristické znaky fašismu:
Znaky fašismu podle Umberta Eca🇩🇪 Německé strany
CDU/CSU - konzervativní blok křesťanských demokratů, tradičně hlavní síla německé pravice
AfD – protestní pravicově populistická strana, pro-putinovská, ostře kritická k migraci a EU
SPD – sociální demokraté, historicky silná levice, dnes spíše umírněné středolevé uskupení
Zelení – ekologické hnutí, v počátcích protestní uskupení, dnes etablovaná středolevá strana
Die Linke – demokratická levice, částečný nástupce východoněmecké PDS, dnes prosazuje sociální spravedlnost
Mimo parlament:
Aliance Sahry Wagenknecht (BSW) – nová levicově populistická strana, vymezuje se proti EU, globalizaci, migraci a neoliberální ekonomice či politice Zelených
FDP – liberálové, prosazují volný trh, slabší stát a digitální modernizaci
