Predikce, která se vám nebude líbit

I když to vypadá na velice těsné vítězství ať už Harris, či Trumpa, ono to tak vůbec být nemusí. Veřejnost a mnohá média se pak rozčilují, jak to agentury špatně naměřily a spočítaly.

Jenže klíč je v interpretaci: pokud se totiž současné průzkumy odchylují třeba jen o několik málo procent, dopady na celkové počty volitelů mohou být značné.

Stačila by například 2 % pro Harris oproti středovému údaji z průzkumů, ve finále by získala 319 volitelů, tedy o 49 víc, než potřebuje pro vítězství. Stejně tak by to mohlo nastat i v případě Donalda Trumpa, který by v takovém případě získal dokonce 322 volitelů, tedy o 52 víc, než by potřeboval pro vítězství.

Aktuální rozložení sil podle jednotlivých států. Velikost států odráží počty tamních volitelů.

Letošní americké prezidentské volby přinášejí rozpor v předpovědích výsledku, ovšem pro nás Středoevropany, kteří jsme zažili jarní slovenské volby, nic dramatického. Pamatujete první kolo? Průzkumy byly dost vyrovnané a sázkové kanceláře věřily ve vítězství Petra Pellegriniho. Vyhrál ho ale Ivan Korčok.

Ve Spojených státech je samozřejmě kolo jenom jedno.

Zatímco průzkumy a predikční modely velmi opatrně favorizují demokratickou kandidátku Kamalu Harris, sázkové kanceláře mírně věří ve vítězství Donalda Trumpa. Jde o poučení z minulých voleb, kdy průzkumy, na něž kanceláře reagovaly, opakovaně podcenily zisky republikánského kandidáta? Na tuhle otázku nelze odpovědět a za chvíli se dozvíte proč.

Prestižní The Economist predikuje 56% šanci na vítězství Kamaly Harris a velice mírně optimistický pro demokratickou kandidátku je i predikce analytické platformy 538 (součást televizní sítě ABC). Proti tomu stojí opačný názor sázkových trhů. Platforma Polymarket aktuálně přisuzuje Donaldu Trumpovi šanci na vítězství dokonce více než 60 %. Podobně vidí situaci i další sázkové platformy – Kalshi a PredictIt, byť šance mu dávají o trochu nižší – ale stále je to více než 50 %, a tedy predikují vítězství republikánského kandidáta. Kliknutím sem nebo na obrázek grafu se otevře interaktivní verze.

Klíč k pochopení celé situace leží v unikátním americkém volebním systému. Prezidenta nevolí přímo občané, ale sbor volitelů. Každý stát má přidělen počet volitelů podle své populace a funguje zde princip "vítěz bere vše" – kandidát, který vyhraje ve státě byť o jediný hlas, získá všechny jeho volitele. Proto se také může stát – a v nedávné historii se to stalo dvakrát - že celkovým vítězem voleb se stane kandidát, který získal méně hlasů. V roce 2000 takto vyhrál George W. Bush, přestože jeho soupeř Al Gore měl v součtu více hlasů, a v roce 2016 zase vyhrál Donald Trump nad Hillary Clinton, která získala skoro o tři miliony hlasů víc.

Většina amerických států volí tradičně republikánsky nebo demokraticky. Na Havaji nebo v Kalifornii téměř jistě vyhraje Harris, v Oklahomě nebo Tennessee zase zvítězí Trump. O výsledku celých voleb tak rozhodne pouze přibližně sedm států, kde se přízeň voličů přelévá: Arizona, Georgie, Michigan, Nevada, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin.

Zajímavou kapitolou amerických voleb je Portoriko. Jeho 3,2 milionu obyvatel jsou plnoprávnými občany USA, ale protože Portoriko není státem, nemohou se prezidentských voleb účastnit. Pokud by bylo Portoriko státem USA, podle průzkumů by jeho přibližně 6 volitelů připadlo Harris. Paradoxně tedy tito Američané mohou volit prezidenta pouze v případě, že se přestěhují na pevninu USA.

Celkový přehled zachycujeme v unikátním kartogramu: Tradiční voličské preference jsou na mapě zachyceny podle jednotlivých států, ovšem zobrazujeme je s ohledem nikoli na jejich geografickou rozlohu, ale podle počtu volitelů. To je to podstatné, co rozhoduje, kdo bude příští hlava státu.

Vizualizace pak jasně ukazují i geografické rozložení voličských preferencí. Pobřežní státy obvykle volí demokraty, středozápad a jih republikány.

Nevíme to. Ale můžeme vám naprosto přesně říct, proč to nevíme. Průzkumy i sázky jsou rozložené zhruba půl na půl. Tradiční omyl Jenže i když to ukazuje na velice těsné vítězství ať Harris či Trumpa, ono to tak vůbec být nemusí. Veřejnost a mnohá média se pak rozčilují, jak to agentury špatně naměřily a spočítaly. Jenže klíč je v interpretaci: pokud se totiž současné průzkumy odchylují třeba jen o několik málo procent, dopady na celkové počty volitelů mohou být značné. Stačila by například 2 % pro Harris oproti středovému údaji z průzkumů, ve finále by získala 319 volitelů, tedy o 49 víc, než potřebuje pro vítězství. Stejně tak by to mohlo nastat i v případě Donalda Trumpa, který by v takovém případě získal dokonce 322 volitelů, tedy o 52 víc, než by potřeboval pro vítězství.