Ministerstvo zahraničí odmítlo pustit akreditovanou novinářku Deníku N na tiskovou konferenci a její redakci označilo za „alternativní média a konspirační blogy“. O tři týdny později šel ministr Petr Macinka dobrovolně na rozhovor k maskovanému muži, jehož totožnost neznal – a ochranku před schůzkou tajil. Naše infožádosti na všechna ministerstva ukazují, jak moc se tím Macinka vymyká.

Hybridní hrozby se od roku 2014 staly standardní součástí bezpečnostního slovníku. Přesná definice se ale liší stát od státu, dokument od dokumentu. Co termín skutečně označuje a proč na přesnosti záleží?

Finsko vstoupilo do NATO v dubnu 2023 po více než sedmdesáti letech vojenské neutrality. Bylo to největší rozšíření Aliance od přijetí pobaltských států v roce 2004. Co přineslo Finsku a co Alianci?

Lekce z Rudého moře a Izraele 2025. Proč poměr 1 : 200 (útok vs. obrana) znamená, že Západu dojdou peníze i munice dříve než nepříteli drony.

Jak se v roce 2026 propojily zbrojovky Ruska, Číny, Íránu a KLDR do autoritářské výrobní osy a proč roztříštěná Evropa nedokáže držet krok.

Budoucí premiérka před problémem „1,78 % HDP“ a 3 % civilní ochrany. Proč nás drahá letadla neochrání, pokud se jako společnost nenaučíme ukrajinskou lekci o odolnosti.

S 1,3 milionu obyvatel a 300 kilometry hranice s Ruskem patří Estonsko mezi nejvíc zbrojící země NATO v přepočtu na HDP. Jeho zkušenost s kybernetickým útokem z roku 2007 formovala celou bezpečnostní doktrínu.

Politici citují různá čísla obranných výdajů ČR – někdy nad 2 % HDP cíle NATO, jinde pod 1,8 %. Rozdíl není ve lžích, ale v tom, co se do výdajů na obranu vlastně počítá.

Zatímco česká kapacita civilní ochrany pokrývá jen malou část populace, finský a baltský model „totální obrany“ počítá s ochranou většiny obyvatelstva. Rozdíl je v dekádách kontinuální investice, ne v jednom rozpočtu.