Spolu s komunálními volbami se ve 21 obcích hlasovalo o větrných elektrárnách. Ve 20 lidé výstavbu odmítli, jen v Dětřichově na Svitavsku prošla o osm hlasů. Ještě loni přitom dopadala referenda o větrnících napůl, letos odpůrci vyhráli ve 30 z 32. Do konce listopadu budou hlasovat další tři obce.
Na letošní volby do obcí a Senátu má stát v rozpočtu 1 050 milionů korun, 127 korun na voliče. Po započtení inflace je to stejně jako v roce 2018. Volby zdražují skokem, když stát přidá komisařům. Ubrat člena komise nejde ve čtvrtině okrsků, sloučení obcí by na volbách ušetřilo desítky milionů a internet volby nezlevní, dokud zůstanou volební místnosti.
Po komunálních volbách sedí na radnicích hlavně nezávislí, většinou ale v malých obcích. Když se spočítá, kolik voličů za každým zastupitelem stojí, připadá na nezávislé zhruba třetina voličů v Česku. Zbytek zastupují strany a městská hnutí. Nejvíc si polepšil STAN, nejvíc ztratila SPD.
K urnám přišlo 48,00 % voličů, o 1,9 p. b. víc než v roce 2022, a účast vzrostla ve 12 ze 14 krajů. Ve čtvrtině větších měst s nejnižší účastí ale klesla v 18 z 24. Pod 30 % je letos pět měst, před čtyřmi lety žádné.
ODS přišla o čtvrtinu zastupitelů v obcích a městských částech (z 2 294 na 1 721), Piráti rovněž (z 273 na 199). KDU-ČSL ztratila šestinu, TOP 09 necelou čtvrtinu. Zelení se drží na 127 zastupitelích. STAN má celkově skoro stejně lidí jako dřív: ve větších městech jich získal 242, v obcích do 10 000 obyvatel 276 ztratil, hlavně tam, kde jeho zastupitelé letos kandidovali za místní sdružení. Mapy ukazují stav před volbami i po nich.
Před volbami měla SPD v zastupitelstvech obcí a městských částí 490 lidí, teď 166. Motoristé postavili kandidáty v 58 zastupitelstvech a uspěli v jedenácti, z toho v pěti ostravských. ANO ve velkých městech ztrácí, v menších obcích přibírá. Mapa celé republiky ukazuje stav před volbami, letošní kandidáty i výsledek.
Podíl žen na kandidátkách do obecních zastupitelstev roste od roku 1994 a letos dosáhl 35 %. Mezi zvolenými jich je ale pravidelně o čtyři až pět procentních bodů méně a mezi starosty ještě méně. Čím větší obec a čím vyšší funkce, tím méně žen.
Příští pátek a sobotu se volí zastupitelstva v 6 251 obcích. Polovina z nich má méně než 500 obyvatel, v Rakousku je tak malá jen každá dvacátá obec. Správa nejmenších obcí stojí na obyvatele skoro dvakrát víc a téměř v každé druhé z nich kandiduje jediná listina. Proč máme tolik obcí a co se stalo, když je Rakousko slučovalo.
V komunálních volbách 9. a 10. října bude mít 1 830 obcí jedinou kandidátku, v roce 1994 jich bylo 645. V 930 z nich je kandidátů přesně tolik, kolik je míst, nebo méně: zvoleni budou všichni a zastupitelstvo nebude mít náhradníky. Lidé z těchto obcí přitom k velkým volbám chodí stejně jako ostatní, komunální volby ale vynechávají.
V komunálních volbách má každý volič tolik hlasů, kolik má obec zastupitelů – v Praze 65. Vysvětlujeme, jak upravit lístek, kdy je hlas neplatný, proč pár křížků u jednotlivců váží méně než jeden u strany a jak se z hlasů stanou mandáty.
V pátek 9. a v sobotu 10. října se volí zastupitelstva všech obcí a třetina Senátu. Průvodce: kdy a kde volit, co s sebou, proč se do obcí nedá volit na voličský průkaz a proč na komunálních volbách záleží víc, než naznačuje volební účast.
Česko má 6 258 obcí a jejich rozpočty dohromady odpovídají zhruba pětině výdajů státního rozpočtu. V komunálních volbách se ale nevolí starosta ani rada, jen zastupitelstvo. Vysvětlujeme, co radnice rozhodují samy, co za stát a kdo z vedení obce o čem rozhoduje.
Všechno podstatné o komunálních volbách 9. a 10. října 2026 na jednom místě: kdy a kde volit, kdo může volit a kandidovat, jak upravit lístek, jak se z křížků stanou mandáty a kdo nakonec usedne v zastupitelstvu.












