Lidé spojení s vlasteneckým setkáním na zámku v Příčovech zdůrazňují, že jde o nepolitickou akci, alespoň ve stranickém smyslu. Za osm ročníků se ale na jejím pódiu vystřídali předsedové stran, poslanci, europoslanci, bývalí ministři i prezidentský kandidát – a letos ji zaštítil předseda Poslanecké sněmovny.
Toto je první díl. Mapuje, kdo se v Příčovech schází, jak se proměňují témata a které politické proudy tvoří stálé jádro akce. V dalším díle se podíváme na symboly, které se na setkání objevují, a na to, k čemu se tu návštěvníci hlásí.
Příčovy nejsou stranickou akcí v běžném smyslu, rozhodně ale nejsou nepolitické. Za osm let jsme na pódiu nebo mezi doloženými hosty napočítali předsedy nejméně čtyř českých stran – SPD, Trikolory, PRO a Svobodných – i předsedu slovenského hnutí Republika. K tomu poslance, europoslance, bývalé ministry, prezidentského kandidáta a nakonec i předsedu dolní komory parlamentu. Samotný seznam účastníků ukazuje, že Příčovy nejsou akcí jediné politické strany, ale ani setkáním stojícím mimo politiku.
Co jsou Příčovy
Vlastenecké setkání se na zámku v Příčovech u Sedlčan koná každoročně od roku 2019. Pořádá je majitelka zámku Alice Tomková a kolem akce se za osm ročníků vytvořil poměrně stálý okruh moderátorů, řečníků, médií a návštěvníků. Program obvykle začíná katolickou mší a pokračuje několika dlouhými diskusními panely. Sami pořadatelé setkání ho v pozvánkách na akci popisují jako místo pro lidi, kteří považují vlastenectví, národ, tradici a státní svrchovanost za zásadní hodnoty.
Akce propojuje několik prostředí, která mají vlastní organizace a média. Opakovaně jsou tu zastoupeny spolek Svatopluk, Asociace nezávislých médií nebo mediální projekty jako Rádio Universum, Protiproud a Raptor TV. Součástí setkání bývají i prodejní stánky s knihami.
V posledních ročnících je v programu výrazně zastoupen také okruh Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP). Personální propojení je vidět například na složení poroty jejích Cen za svobodu projevu: v roce 2026 jí předsedá Martina Kociánová a zasedají v ní také Marek Stoniš a Thomas Kulidakis. Všichni tři se objevili také mezi moderátory nebo avizovanými hosty Příčov.
Jak ověřujeme účast
Samotné uvedení v programu nepovažujeme za potvrzení účasti. Pokud píšeme, že někdo v Příčovech vystoupil nebo se setkání účastnil, dokládáme to fotografií, videem, reportáží či vlastním příspěvkem dané osoby. U neověřené účasti uvádíme pouze to, že byl člověk avizován v programu.
Pokud se program v průběhu roku změnil, pracujeme s jeho jednotlivými zveřejněnými verzemi.
Osm ročníků: od národní historie k „středoevropské spolupráci“
Témata se v čase posouvají. Vedle české historie, kultury a národní identity se v programu postupně objevily migrace, covid, energetická a potravinová soběstačnost, „Velký reset“, válka na Ukrajině, kritika západních institucí a svoboda projevu. V roce 2021 nesly panely názvy jako Historie a její zkreslování nebo Lesy, voda, soběstačnost. V roce 2022 nastupuje Velký reset. Rok 2024 má už přímo panel nazvaný Americkoruská válka na Ukrajině. Letošek přinesl média, válečné konflikty a heslo Ani na Západ, ani na Východ.
Osm ročníků Příčov
Jak se rok od roku proměňovala témata a kdo dostával prostor na pódiu. Rozklikněte rok pro detail.
1. ročník
První ročník: historie, kultura, vlastenectví
Zámek v Příčovech hostí první vlastenecké setkání. Na pódiu se vedle sebe objevují poslanci napříč tehdejšími stranami.
Jaroslav Foldyna, Jiří Kobza, Tomáš Vandas
2. ročník
Záštita prezidenta Zemana, projev Tomia Okamury
Druhý ročník získává prezidentskou záštitu Miloše Zemana. Politický projev pronáší předseda SPD.
Tomio Okamura, Josef Skála, Vladimíra Vítová
3. ročník
Historie a její zkreslování, soběstačnost, mladí vlastenci
Panely nesou názvy Historie a její zkreslování, Mladí vlastenci a národní perspektivy nebo Lesy, voda, soběstačnost.
Zdeněk Koudelka, Jiří Kobza, Josef Skála
4. ročník
Velký reset a předsedové tří stran na jednom místě
Nastupují témata Velký reset, „protinárodní energetická a zemědělská politika“ a Mladá generace v alternativě.
Jindřich Rajchl, Libor Vondráček, Zuzana Majerová
5. ročník
Celý panel pro spolek Svatopluk, slovenská Republika
Jeden celý panel dostává spolek Svatopluk. Přijíždí slovenský europoslanec Milan Uhrík.
Milan Uhrík, Tomáš Doležal
6. ročník
Panel „Americkoruská válka na Ukrajině“
Program má přímo panel nazvaný Americkoruská válka na Ukrajině.
Petr Drulák, Jaroslav Štefec, Marek Obrtel
7. ročník
Panel „Změna režimu“ vedou budoucí poslanci SPD
Vazby na parlamentní politiku jsou nejkonkrétnější: panel moderuje kandidát SPD.
Tomáš Doležal, Miroslav Ševčík
8. ročník
Osmý ročník zaštiťuje předseda Sněmovny
Záštitu přebírá předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Heslem je „Ani na Západ, ani na Východ“.
Tomio Okamura, Petr Štěpánek
Kdo se vrací
Okruh moderátorů a řečníků se v jednotlivých ročnících opakuje. Několik uzlových osobností programem prochází dlouhodobě. K nejstálejším moderátorům patří publicista Michal Semín, který v dohledaných programech moderoval hned v pěti ročnících, bývalý policejní prezident Stanislav Novotný a mediální publicista Petr Žantovský. Vrací se také politolog Petr Drulák nebo historik Petr Bahník.
V roce 2023 dostal celý jeden panel přímo spolek Svatopluk. Semín i Drulák jsou jeho spoluzakladatelé, společně s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou. Stanovy spolku výslovně uvádějí mezi jeho cíli vlastenectví a státní svrchovanost.
Politická mapa: nejvýraznější je stopa SPD
SPD a lidé s ní spojení
Nejvýraznější stranickou stopu mají SPD a lidé, kteří k ní směřují. Poslanec Jiří Kobza je doložen už na prvním ročníku v roce 2019 a objevuje se přinejmenším do roku 2022. Tomio Okamura zde v roce 2020 vystoupil s politickým projevem a v roce 2026 už osmý ročník zaštítil jako předseda Sněmovny a osobně jej zahájil. Tuto linii rozšiřují europoslanec Ivan David, Josef Nerušil, Jaroslav Zadrobílek z Mladých SPD a později Tomáš Doležal či Miroslav Ševčík.
Vazby na parlamentní politiku jsou v posledních letech konkrétní. V roce 2025 moderoval Tomáš Doležal panel Změna režimu v době, kdy kandidoval za SPD do Sněmovny; Miroslav Ševčík byl ve stejné době jedničkou kandidátky SPD na jižní Moravě. Oba byli v říjnu zvoleni poslanci – Doležal i Ševčík.
Trikolora, PRO a Svobodní
Druhou linii tvoří strany, které vznikaly na pravici od SPD. V roce 2022 jsou na jednom místě doloženi předsedové všech tří: Zuzana Majerová (Trikolora), Jindřich Rajchl (PRO) a Libor Vondráček (Svobodní). Raptor TV s nimi přímo v Příčovech natočila rozhovory. Ve vedení Trikolory je i její první místopředseda Petr Štěpánek, host letošního panelu o médiích, a místopředseda Zdeněk Koudelka.
Národně konzervativní proud kolem Josefa Skály
Samostatnou a překvapivě vytrvalou linií je Josef Skála a národně konzervativní proud kolem dnešní KSČM. Skálu máme v Příčovech doloženého v pěti ročnících mezi lety 2020 a 2024. To z něj dělá jednoho z nejvytrvalejších politicky činných účastníků celé historie setkání. Že se tu potkávají lidé z různých proudů, dokládá i účastnická reportáž z prostředí KSČM, která mezi návštěvníky ročníku 2024 zaznamenala vedle Skály také Jaroslava Foldynu, Zuzanu Majerovou a Jindřicha Rajchla.
KSČM čteme podle chování, ne podle nálepky
Zjednodušující štítek „krajní levice“ tu nestačí. Ekonomicky zůstává KSČM levicová, podle svého skutečného hlasování a politického jednání se ale současně profiluje jako kulturně konzervativní, nacionalistický a suverenistický proud. Jde o popis založený na chování strany, nikoli na jejím historickém sebezařazení.
Bývalí sociální demokraté – ale jen určitá jejich část
Příčovy nepřitahují reprezentativní průřez ČSSD. Objevuje se konkrétní, národně a suverenisticky orientovaný okraj strany. Jaroslav Foldyna přijel v roce 2019 ještě jako poslanec sociální demokracie; o několik měsíců později ČSSD opustil, přešel k SPD a v roce 2024 je v Příčovech doložen už jako její poslanec. Jaroslav Bašta na prvním ročníku vystoupil jako někdejší ministr za ČSSD a diplomat; později se stal poslancem a prezidentským kandidátem SPD. Do stejné linie patří bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák a Jan Kavan, někdejší ministr zahraničí a předseda Valného shromáždění OSN, který byl mezi letošními avizovanými hosty, ale nakonec nedorazil.
Foldyna je pro tuto akci téměř ukázkový příběh. Ilustruje, kterou část někdejší sociálnědemokratické politiky Příčovy přitahují.
Jak jednotlivé proudy popisujeme
Jednoduché dělení na pravici a levici zde nestačí. Strany a skupiny, které se v Příčovech potkávají, se liší v ekonomických otázkách, spojuje je však důraz na národ, státní svrchovanost, kulturní konzervatismus nebo odpor k evropské integraci. V tabulce proto používáme přesnější politologické charakteristiky – ověřené proti odborným zdrojům, u slovenské Republiky například proti veřejnoprávní STVR. Označení „radikální pravice“ se přitom vztahuje především k nacionalismu, autoritářství a populismu, nikoli nutně k ekonomické politice. Silnější označení „krajní“ nebo „extremistická pravice“ používáme pro subjekty, které zpochybňují základní principy demokratického systému.
Politické prostředí
Pracovní charakteristika
SPD
populistická radikální pravice; nacionalistické, nativistické a euroskeptické hnutí
DSSS
extremistická krajní pravice; nacionalistická strana
Trikolora
národně a sociálně konzervativní, ekonomicky liberální a tvrdě euroskeptická strana
ekonomicky liberální až libertariánská, kulturně konzervativní a tvrdě euroskeptická strana
Republika (SR)
populistická radikální pravice; národně konzervativní hnutí vzniklé odštěpením od krajně pravicové ĽSNS
KSČM, zejména proud kolem Josefa Skály
ekonomicky levicový, kulturně konzervativní, nacionalistický a suverenistický proud
Aliance národních sil
nacionalistické, suverenistické a tvrdě euroskeptické prostředí
Vedle stranické politiky do programu vstupují i lidé, které jednoduchá charakteristika nezachytí: bývalí diplomaté, vojáci a bezpečnostní experti, konzervativní katolíci nebo kulturní osobnosti. U nich je zvlášť důležité rozlišovat jednorázovou účast od dlouhodobého zapojení – a právě proto v celé sérii sledujeme opakování, ne jen jednotlivé přítomnosti.
Kdo v programu chybí
Složení řečníků nepředstavuje průřez českou politikou. V programech osmi ročníků jsme nenašli vystupující představitele Pirátů, TOP 09 ani Zelených, ale ani politiky hlavního proudu ODS, ANO nebo KDU-ČSL. Určitou výjimkou jsou bývalí sociální demokraté, jak popisujeme výše; i zde však jde o národně a suverenisticky orientovanou část někdejší ČSSD.
Bez jmenných seznamů všech návštěvníků nelze tvrdit, že se setkání nikdy neúčastnil nikdo z ostatních stran. Výběr lidí, kteří dostávají prostor v programu, však ukazuje, které politické proudy pořadatelé zvou na pódium – a které nikoli.
Absolutní počty samy o sobě nestačí. Jeden bývalý politik za osm let znamená něco jiného než předsedové stran, kteří se vracejí opakovaně. Proto u každé osoby sledujeme roli na akci i to, kolikrát se objevila – teprve z opakování je vidět, které proudy tvoří skutečné jádro setkání.
Letos: co bylo v programu a co se stalo na místě
Oficiální program ročníku 2026 měl tři panely: o nestrannosti a objektivitě zpravodajství (moderoval Petr Žantovský), o příčinách a následcích válečných konfliktů (Stanislav Novotný) a Ani na Západ, ani na Východ o možných podobách středoevropské spolupráce (Michal Semín).
Program se přitom během roku měnil. Červnová verze uváděla u druhého panelu jen část jmen a ve třetím počítala místo Ladislava Větvičky s Petrem Bahníkem. Mezi avizovanými panelisty o médiích byl i mediální podnikatel Vladimír Železný, který nakonec nedorazil. Ohlášený komentátor Thomas Kulidakis se pro nemoc omluvil a místo účasti poslal písemnou zdravici.
Setkání bývá lidmi spojenými s jeho pořádáním označováno za nepolitické, alespoň ve stranickém smyslu. Program a skladba řečníků však ukazují opak. To, že Příčovy nejsou akcí jediné strany, z nich nedělá nepolitické setkání. Osm let se tu diskutuje o migraci, Evropské unii, válce na Ukrajině, „změně režimu“, médiích nebo státní svrchovanosti. Zaznívají zde politické projevy a záštitu nad akcí převzali prezident republiky i předseda Sněmovny. Příčovy jsou místem, kde se potkávají poměrně jasně vymezené politické proudy.
Srovnávací a expresionistický přístup. Francouzský historik a antropolog staví vedle sebe pět politických jevů a ptá se, zda dnešní „krajní pravice“ opravdu připomíná tu z třicátých let. Podle něj se srovnání vzpírá tam, kde ho čekáme – a sedí tam, kde bychom ho nehledali.