Nejen příjmy, ale i nevysvětlené daně Filipa Turka

Turkovy (ne)přiznané konzultace

Neoprávněné podnikání, zkrácení nebo neodvedení daně či neregistrace k DPH, to jsou podezření, kterým nyní čelí poslanec Filip Turek. Z jeho vlastních oficiálních prohlášení v Evropském parlamentu vyplývá, že má vysoké příjmy, ale zároveň se neregistroval k odvodu DPH, ačkoli by ze zákona měl tuto povinnost (pokud o svých příjmech mluví pravdu v EP). Z dalších dokumentů a smluv (na stejné kauze pracuje i naše profesní kolegyně Zdislava Pokorná z Deníku N) navíc vyplývá, že Filip Turek přijímal milionové částky na renovace vozidel v době, kdy neměl aktivní živnost a jeho firmy ještě neexistovaly.

Filip Turek si po svém zvolení europoslancem v červnu 2024 rozšířil živnostenské oprávnění – od srpna 2024 má vedenou širší živnost (oproti původní hostinské činosti, od roku 2012 pozastavené), v níž jsou zahrnuty např. poradenské a obchodní činnosti. Ve svém posledním povinném písemném prohlášení pro Evropský parlament ze září 2024 deklaruje příjmy ve výši 10 000 eur měsíčně, tedy zhruba tři miliony korun ročně (jako freelancer, nikoli z firem).

Takový obrat mu podle českých zákonů zakládá povinnost registrace k DPH. V dostupných registrech však Filip Turek stále nefiguruje jako plátce DPH a neexistují žádné záznamy, že by tuto povinnost kdykoli v minulosti splnil. Ve svém původním prohlášení pro Evropský parlament z července 2024 uváděl, že má příjmy ze svých firem Art of Performance s. r. o. a Transgas s. r. o.

Tento text navazuje na naše předchozí díly, v nichž jsme krok za krokem ověřovali Turkovy veřejné sebeprezentace:

„Zápůjčky“ a milionové zakázky bez firem a živnosti

Z veřejných dokumentů, účetních výkazů a smluv vyplývá, že Filip Turek přijímal milionové částky na renovace vozidel v době, kdy neměl aktivní živnost a jeho společnosti ještě neexistovaly. Platby byly v dokumentech formálně označeny jako „zápůjčky“, ale jejich obsah a formulace odpovídají běžné zakázkové činnosti.

Ve smlouvách se objevují formulace typu „záloha na prováděné práce“, „vyúčtování oprav“ nebo „předání vozidel po dokončení“ – tedy ustanovení typická pro smlouvy o dílo, nikoli pro půjčky mezi fyzickými osobami.

Podle Turkových vlastních výpovědí, zejména v autobiografické knize Hranatá legenda, začal podnikat už během vysokoškolských studií na Vysoké škole aplikovaného práva. Popisuje tehdy období, kdy „už dávno vydělával“, „dělal obchod a import náhradních dílů a vzácných aut“, „našli jsme auto, prodali jsme auto, nebyl problém najít klienty”, „měl tolik zakázek, že je nestíhal“ a „pro podnikání jsem používal Mercedesy“. Zároveň tvrdí, že během studia „dělal automechanika“.

Doby svého studia Filip Turek nikde výslovně neuvádí, ovšem lze ji z jeho popisů rekonstruovat přibližně na roky 2009–2013 (viz tabulka níže). V této době však žádná z jeho firem neexistovala – první z nich, Art of Performance s.r.o., byla zapsána až v září 2016, stejně jako Zapper-Club s.r.o.; následovala Transgas s.r.o. v červnu 2017.

Art of Performance s.r.o. (zapsaná 21. září 2016)
Zapper-Club s.r.o. (rovněž 21. září 2016; Turek byl jednatelem do února 2022 a společníkem do srpna 2023)
Transgas s.r.o. (zapsaná 28. června 2017)

Pokud by Turek v popisovaném období skutečně realizoval větší množství zakázek a obchodů, mohl tak činit pouze jako fyzická osoba–podnikatel. Ani to však nesedí: podle živnostenského rejstříku byla jeho živnost v té době pozastavená. Měl ji vedenou pouze na hostinskou činnost, kterou provozoval v malém baru na pražském Chodově (8. 9. 2010 – 28. 2. 2011). Podnikání s prodejem či opravami aut tedy legálně rozhodně neprovozoval.

Studoval, podnikal, vydělával - ale na koho?

Smlouvy jsou na samotného Turka, ale firmy ještě neměl a svou jedinou živnost na hostinskou činnost pozastavenou.

„Studoval jsem VŠAP (Vysoká škola aplikovaného práva), převažovala tam práva, ale míchalo se to s Jaguar Clubem, takže jsem třeba rok a půl dělal automechanika při studiu [...] a já už jsem tehdy [...] dávno vydělával. Chvíli jsem už i obchodoval na burze, dávno jsem dělal obchod a import náhradních dílů a vzácných aut do České republiky i jinam.“ (Filip Turek, Hranatá legenda)

Nabízí se sice možnost, že mohl působit jako spolupracovník či zaměstnanec jiného podnikatele, avšak texty smluv, které Filip Turek uzavíral se svými klienty, to vylučují. V žádné z nich totiž Turek nevystupuje jako zástupce jiné osoby či společnosti – je přímo uveden jako smluvní strana. Uzavírá smlouvy vlastním jménem a přijímá platby osobně, v hotovosti nebo na svůj účet. Kopiemi těchto smluv disponují redakce Deníku N a Page Not Found, které část dokumentů již zveřejnily; další podklady má naše redakce mahdalova-skop.cz k dispozici.

Za hranou zákona

Obsah smluv i svědectví klientů jednoznačně naznačují, že Turek činnost vykonával samostatně a soustavně – tedy fakticky podnikal, aniž by k tomu měl příslušné oprávnění. Takové jednání přitom nelze považovat za bagatelní: podle § 251 trestního zákoníku může neoprávněné podnikání naplnit skutkovou podstatu trestného činu s trestem až dva roky odnětí svobody.

Nadále také není zřejmé, zda Turek své tehdejší příjmy – které podle dostupných smluv a svědectví dosahovaly milionových částek – vůbec zdanil. Na přímé otázky, zda tyto výdělky přiznal a jaké měl daňové povinnosti, dosud odmítá odpovědět.

Dokumenty, které má redakce k dispozici, Turek formálně uzavíral jako smlouvy kupní nebo smlouvy o zápůjčce. Z právního hlediska však jejich obsah odpovídá spíše smlouvám o dílo – tedy vztahům mezi objednatelem a zhotovitelem. Z ekonomického hlediska tyto „zápůjčky“ pravděpodobně sloužily jako maskované financování zakázek, kde se peníze převáděly v hotovosti bez daňového přiznání.
Texty smluv popisují stejný typ činnosti, jaký Turek prezentuje jako svou podnikatelskou dráhu: renovace a dovoz historických vozů, práce na zakázku, opravy a servis.

Turek tedy popisuje své podnikání s přibližně osmiletým předstihem vůči době, kdy se vůbec poprvé objevil jako statutární zástupce jakékoliv společnosti. Pokud tehdy skutečně prováděl renovace a obchodoval s automobily, musel tak činit jako fyzická osoba – podnikatel.
Jenže i tento scénář naráží na zásadní problém: podle živnostenského rejstříku měl Turek živnost pozastavenou a neexistuje záznam o registraci k DPH, která by byla při uváděných obratech (řádově v milionech korun) povinná.

Příjmy, které Turkovy firmy uvádějí o mnoho let později, navíc tomuto příběhu neodpovídají.
Podle výkazů uložených ve Sbírce listin měly společnosti Art of Performance a Transgas v letech 2022–2024 zanedbatelné příjmy, přestože jejich majitel v majetkovém přiznání pro Evropský parlament uvedl, že si z nich vyplácel 125 tisíc korun měsíčně z každé.
To znamená, že skutečné podnikání, o kterém Turek píše, probíhalo mimo rámec jeho pozdějších firem – a podle dostupných dokumentů také mimo rámec zákona.

📅 Časová osa: Studium, podnikání a firmy

Rok	Událost
cca 2008–12	Studium na Vysoké škole aplikovaného práva (VŠAP) – dle jeho výpovědi „v době, kdy se měnil občanský zákoník“.
2008–10	Podle své knihy začíná obchodovat s Jaguary, dělat automechanika a vydělávat na zakázkách.
2014	V platnosti zákon stanovující hranici 1 000 000 Kč pro registraci k DPH.
2016	Založení společností Art of Performance s.r.o. a Zapper-Club s.r.o.
2017	Založení Transgas s.r.o.
2018	Vyúčtování „zápůjčky“ ve výši 3 355 599 Kč za renovace vozidel.
2022–24	Turkovy firmy vykazují minimální příjmy, přesto z nich podle prvního prohlášení pro Evropský parlament čerpá vysoké měsíční odměny.
2024–25	Podle aktualizovaného prohlášení pro Evropský parlament Turek pobírá 250 tisíc měsíčně jako konzultant v oblasti automobilového průmyslu.

Z uvedené chronologie je patrné, že časové linie Turkových výpovědí a úředních záznamů se zásadně rozcházejí.
Podnikání, o kterém mluví, probíhalo v době, kdy k němu neměl ani legální rámec, ani firmy, ani registraci plátce DPH.
Přesto v této době přijímal od klientů milionové částky a prováděl práce, které by podle zákona spadaly do režimu podnikání.