Pražský soud 8. června 2026 rozhodl, že se český stát musí veřejně omluvit za výroky bývalého ministra Martina Dvořáka na adresu Palestinců. Soud tyto výroky označil za protiprávní, nepravdivé a zcela nepřiměřené.
Tehdejší ministr pro evropské záležitosti Dvořák je pronesl v hlavním vysílacím čase veřejnoprávní televize a o Palestincích prohlásil, že nenávist je součástí „genetické výbavy“ celého národa: „Ne všichni Palestinci jsou hamásovci, ale všichni Palestinci od malých dětí jsou vychováváni v nenávisti k Izraeli (…) a základem jejich genetické výbavy je nenávist ke všemu izraelskému.“
Jedna ze tří žalujících, Helena Shanaáhová, přirovnala během soudního líčení Dvořákův výrok k výroku Josepha Goebbelse z časopisu Das Reich z roku 1940, že „všichni Židé jsou již svým narozením a svou rasou součástí mezinárodního spiknutí proti nacionálně socialistickému Německu. Chtějí jeho porážku a zničení a dělají vše, co je v jejich silách, aby toho dosáhli.“ Soudkyně Barbora Šumová při odůvodnění rozsudku označila toto přirovnání za „zcela přiléhavé“, upozorňuje novinářka Saša Uhlová v Deníku Alarm.
Rozsudek, který konstatuje protiprávní jednání státu při dehumanizaci Palestinců, přinesl a sledoval jediný český web. Ve zpravodajství České televize, Českého rozhlasu, Seznam Zpráv ani dalších celostátních redakcí jsme k němu samostatnou zprávu nenašli.
A nejde o českou zvláštnost. Zda kolektivizující výrok o Palestincích, Izraelcích nebo Židech je ještě politický názor, nebo už podněcování k nenávisti, řeší soudy napříč Evropou. Rozhodují to na obě strany a čím dál přesněji rozlišují, kdy míří kritika na stát, a kdy na lidi.
Text vychází z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, o němž informoval Deník Alarm, z veřejné omluvy Martina Dvořáka a z vlastní rešerše evropské judikatury k nenávistným projevům po 7. říjnu 2023. U každého zahraničního případu odkazujeme přímo na rozhodnutí soudu, pokud je veřejně dostupné, jinak na zpravodajství veřejnoprávního nebo odborného média. Kde rozsudek zatím není pravomocný nebo řízení běží, uvádíme to.
Co soud rozhodl
Žalobu podali tři členové palestinské komunity – antropolog Yasar Abu Ghosh a manželé Helena a Mohamed Shanaáhovi – proti Ministerstvu zahraničních věcí a domáhali se přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Výroky padly 17. října 2024 v pořadu České televize Události, komentáře v diskusi s europoslanci Kateřinou Konečnou a Ondřejem Kovaříkem.
Soudkyně přiznala újmu jen u výroku o „genetické výbavě“; druhý výrok – o Izraeli „obklopeném mořem arabských zemí“ – podle soudu skutkovou podstatu nenaplnil. Výrok o genetické výbavě označila za diskriminační vůči všem Palestincům: „Tento výrok je ve společnosti, která se řídí Listinou práv a svobod, zcela nepřijatelný a jednání Dvořáka bylo protiprávní.“
Finanční odškodné soud nepřiznal. Uložil státu, aby se žalobcům omluvil formou tiskové zprávy zveřejněné nejméně 90 dní na webu ministerstva. Odpovědnost státu odvodil z toho, že Dvořák mluvil jako ministr o vládní politice ve veřejnoprávním médiu. Dvořák sám žalován nebyl, protože žaloba mířila na stát; soudkyně to komentovala slovy, že mu v tomto řízení nemůže uložit, „aby se zachoval jako chlap a omluvil se“. Původní Dvořákovu omluvu na síti X, v níž výrok označil za „nešťastný“, soud za dostatečnou nepovažoval. V polovině června pak Dvořák zveřejnil novou, adresnější omluvu, v níž uvádí, že „rozsudek soudu respektuje“.
Rozsudek je prvoinstanční.
Doporučujeme
Čtyři pojmy, které soudy nezaměňují
Evropská judikatura k nenávistným projevům stojí na jednom rozlišení, které česká veřejná debata běžně stírá. Palestinci, Izraelci, Židé a sionisté nejsou z hlediska práva zaměnitelné kategorie.
Kritika Izraele jako státu, jeho vlády nebo armády může být mimořádně ostrá a stále zůstat chráněným politickým projevem. Výrok proti Izraelcům jako národní skupině nebo proti Židům jako etnické či náboženské skupině už může být podněcováním k nenávisti. A slovo „sionista“ soudy posuzují podle kontextu – zda označuje politický postoj, nebo slouží jako krycí výraz pro Židy.
Jak daleko tahle ochrana projevu sahá, ukázal loni Bavorský nejvyšší zemský soud. Zrušil odsouzení muže, který na síti X označil „sionisty“ za „invazory, teroristy, vrahy a genocidníky“. Podle soudu bylo nutné zkoumat, zda tím byli míněni Židé, nebo zastánci izraelské politiky – a existuje-li rozumný netrestný výklad výroku, trestní soud jej nesmí pominout. Právě v tomhle byl Dvořákův výrok jiný. Netýkal se politiky státu, nýbrž tvrdil vrozenou, „geneticky“ danou vlastnost celého národa. To je klasická figura etnické dehumanizace, kterou evropské soudy postihují i u jiných skupin.
Evropa: stejné rozsudky padají na obou stranách
Rešerše evropské judikatury po 7. říjnu 2023 ukazuje, že Dvořákův rozsudek nestojí osamoceně – a že soudy trestají kolektivizující nenávist bez ohledu na to, koho míří. Palestinci, Izraelci i Židé jsou přitom chráněné skupiny, zatímco ostrá kritika izraelského státu zůstává chráněným projevem.
| Země | Právní kvalifikace | Výsledek / trest | Výrok nebo skutek |
|---|---|---|---|
| 🇦🇹 Rakousko – Salzburg | Verhetzung (proti Izraelcům a Židům) | 7 měsíců podmíněně, pravomocné | K fotografiím zabitých dětí z Gazy napsal, že „sionisté jsou nacisté“. ORF |
| 🇦🇹 Rakousko – OLG Linz | Verhetzung (v širším případu) | součást tříletého nepodmíněného trestu | Ponižující facebookový příspěvek cílený na Palestince jako skupinu podle původu. OLG Linz |
| 🇩🇪 Německo – BayObLG | Volksverhetzung – zproštění | odsouzení zrušeno | „Sionisté jsou invazoři, teroristé, vrazi a genocidníci“ – soud musí zvážit, zda míří na Židy, nebo na politiku Izraele. BayObLG |
| 🇩🇪 Německo – Flensburg | Volksverhetzung | 6 měsíců podmíněně + 1 200 eur | Cedule „Juden haben hier Hausverbot“ – „Židé sem mají zákaz vstupu“. LTO |
| 🇸🇪 Švédsko – Borås | Hets mot folkgrupp + pokus o těžké ublížení na zdraví | 3 roky vězení + odškodné poškozeným | Autem najel do propalestinské demonstrace; dříve psal „Palestinci jsou nejlepší mrtví“. SVT |
| 🇵🇱 Polsko – Varšava | civilní ochrana osobnosti (řízení běží) | zatím bez rozsudku | Žaloba člena chráněné skupiny za antisemitské projevy; žádá veřejnou omluvu. IJL |
Dva vídeňské soudy naopak obžalované zprostily, když jejich výroky vyložily jako mířené na izraelskou vládu a armádu, ne na Židy – po stejné hraně, jakou vede bavorský rozsudek. U polského případu je zdrojem strana, která žalobu podporuje.
Proč je Dvořákův případ jiný
Řeporyjský starosta Pavel Novotný, odsouzený za výrok, že Palestinci jsou „opice“, i Švéd z Borås byli potrestáni trestně jako fyzické osoby. Dvořák žalován nebyl. Žalobci zvolili civilní cestu ochrany osobnosti a rovného zacházení a zažalovali stát za újmu způsobenou výrokem člena vlády. Právě to dělá z rozsudku precedent: soud nepřezkoumával nějakou obecnou „kontroverzní podporu Izraele“, ale paušální tvrzení o vrozené vlastnosti celého národa z úst ministra ve veřejnoprávní televizi – a odpovědnost za ně přiřkl státu.
Stát se přitom bránil argumenty, které soudkyně odmítla: že Dvořákovu omluvu na síti X vidělo mnoho lidí, nebo že pořad mohl běžet v obývácích, které nikdo neposlouchá. Zástupkyně státu u soudu zpochybnila i výši nároku manželky palestinského žalobce s tím, že „sama není Palestinka“. Soudkyně v závěru řekla, že je vystupováním žalované strany zklamaná a čekala vstřícnější postoj. Ministr, jehož výrok šel do vysílání v hlavním čase, nakonec zveřejnil omluvu a uvedl, že rozsudek respektuje. Redakce, které mu tehdy daly prostor, o samotném rozsudku svým divákům a čtenářům neřekly nic.