Základní vzdělání má 15 % lidí ve věku 25–34 let v Karlovarském kraji a 3,6 % v Praze, mezi staršími ročníky je rozdíl menší

Při sčítání v březnu 2021 mělo ve věku 25–64 let základní vzdělání (včetně neukončeného) jako nejvyšší 11,6 % obyvatel Karlovarského kraje a 10,5 % Ústeckého, v celé zemi 6,0 % a v Praze 3,6 %. Mezi lidmi ve věku 25–34 let je rozdíl větší: základní vzdělání mají 15,4 % obyvatel Karlovarského kraje, 14,1 % Ústeckého a 3,6 % Prahy, zatímco ve věku 55–64 let 11,4 %, 11,3 % a 4,1 %. Karlovarský kraj se od Prahy v podílu základního vzdělání vzdálil z 2,8násobku ve skupině 55–64 let na 4,3násobek ve skupině 25–34 let. Vysokoškolské vzdělání má ve věku 25–34 let 55,3 % Pražanů a 16,2 % obyvatel Karlovarského kraje.

Počítali jsme z otevřených dat sčítání 2021: v každém kraji jsme sečetli lidi s obvyklým pobytem ve věku 25 až 64 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání a podíl základního vzdělání spočítali z těch, u nichž je vzdělání známo, stejně jako to dělá ČSÚ (za celou zemi nad 15 let vychází 13,3 %, shodně s publikací ČSÚ o vzdělanostní struktuře). Vzdělání nebylo zjištěno u 6,5 % lidí ve věku 25–64 let, v Karlovarském kraji u 9,6 % a v Ústeckém u 9,4 %; ve věku 25–34 let je to u 11,8 % a 11,7 %.

Jedno z vysvětlení míří do roku 1945

Sociolog Libor Prudký, který se zabývá sociálně vyloučenými lokalitami, vysvětloval v roce 2018 v Právu, že se po odsunu sudetských Němců do pohraničí stěhovali lidé, které lákaly vysoké výdělky za těžkou manuální práci, a že na vzdělání tehdy nezáleželo. Sociokulturní dědictví podle něj nesou jejich děti. Je to výklad jednoho sociologa a data ze sčítání ho nemohou ověřit, protože neříkají, proč lidé své vzdělání získali. Jak se vysídlení pohraničí v roce 1945 propsalo do map osídlení, ukazujeme v článku o vylidňování obcí.

Kde je méně diplomů, rodí se dřív, ale ne víc dětí

Ženy v Ústeckém kraji rodily v roce 2025 v průměru ve 29,2 letech, v Praze ve 32,0, první dítě v 27,6 a 30,8 letech (ČSÚ, Vývoj obyvatelstva 2025, krajské srovnání, tab. 4.6). Na národní úrovni to souhlasí s načasováním podle vzdělání: ve věku 25–29 let má dítě 66,9 % žen se základním vzděláním a 21,7 % vysokoškolaček, ve věku 35–39 let 83,1 % a 79,0 %. Rozdíl se tedy zmenšuje s věkem. Ve věku 45–49 let mají ženy se základním vzděláním průměrně 2,12 dítěte, vysokoškolačky 1,75, bezdětných je 12,7 % a 11,1 %; nejméně bezdětných (6,9 %) je mezi vyučenými.

Regiony s nejnižším vzděláním přitom nemají vyšší plodnost. Úhrnná plodnost v roce 2025 byla v Karlovarském kraji 1,16 a v Praze 1,15 (nejnižší dvě hodnoty v zemi), v Ústeckém kraji 1,26, v celé zemi 1,28 a v Kraji Vysočina 1,42. Ženy ve věku 45–49 let měly při sčítání v Ústeckém kraji průměrně 1,82 dítěte, v Karlovarském 1,78, v celé zemi 1,83 (Praha 1,55, Vysočina 1,99). Regionální plodnost tedy vzdělání samo nevysvětlí. Kraje se liší i věkem obyvatel, migrací, příjmy a bydlením, což jsme neměřili.

Plošný příspěvek dopadne na rodiny s různou strukturou

Čtvrté nebo další dítě bylo v roce 2025 v Ústeckém kraji 9,1 % narozených (495 z 5 443), v Praze 2,0 % (220 z 10 946), v celé zemi 4,5 %. Mimo manželství se narodilo 63,7 % dětí v Ústeckém kraji a 37,3 % v Praze (ČSÚ, tab. 4.2 a 4.3). Opatření vázané na pořadí dítěte, manželství nebo příjem rodiče proto dopadne na kraje nerovnoměrně. Politika s jednou výší příspěvku skládá průměrný účinek z různých místních výsledků a průměr je v tomto případě nejméně zajímavé číslo na mapě.

Co z toho neplyne

Sčítání zachytilo stav k 26. březnu 2021, před příchodem uprchlíků z Ukrajiny v roce 2022. Srovnání skupin 25–34 a 55–64 let ukazuje dvě generace v jednom okamžiku, ne vývoj týchž lidí, a rozdíl může odrážet i to, kdo se z kraje odstěhoval a kdo se do něj přistěhoval. Z vyššího podílu základního vzdělání u mladších lidí v Karlovarském a Ústeckém kraji proto nelze vyvodit, že tamní školy selhaly. Podobně nemůžeme z krajských čísel odvodit, že vzdělání způsobuje rozdíly v načasování rodičovství: souvislost jsme viděli mezi ženami v celé zemi, ne uvnitř jednotlivých krajů.