Vymíráme? Co se skutečně děje s českou populací

Demografie není jen přepočítávání narozených dětí. Je to zpráva o celkovém stavu společnosti. Pokud chceme pochopit současný historický propad, nestačí upírat zrak pouze na porodnice. Musíme číst mezi řádky: v datech o nedostupném bydlení, proměnách pracovního trhu, regionálních nerovnostech i tom, jak se proměnila samotná definice rodiny. Český vývoj navíc nelze izolovat – mění se totiž skladba celého západního světa.

1,28

dítěte na ženu (chcete-li pro lepší představu: pět dětí na čtyři ženy) – to je odhadovaná úhrnná plodnost v Česku za rok 2025. Leží hluboko pod magickou hranicí 2,10, kterou chtějí Andrej Babiš a Alena Schillerová „zachránit” Česko před vymíráním, a padá dokonce pod nejpesimističtější scénář ČSÚ. V loňském roce se v Česku živě narodilo pouze 77,6 tisíce dětí. Jde o absolutní minimum v historii celoplošného statistického zjišťování, které na našem území probíhá od roku 1785. • Zdroj: ČSÚ; odhad TFR (Total Fertility Rate, česky úhrnná plodnost) 2025 z kulatého stolu Poslanecké sněmovny 27. 4. 2026

Úhrnná plodnost v Česku klesla hluboko pod hranici prosté reprodukce

Úhrnná plodnost v Česku: počet dětí na jednu ženu ve věku 15–49 let, 1990–2025

DataTimes.cz

• autoři: Kateřina Mahdalová & Michal Škop

• data: ČSÚ, časové řady úhrnné plodnosti; rok 2025 odhad z kulatého stolu PSP 27. 4. 2026

Jak jsme se ocitli na historickém dně

Proč se křivka po nadějném růstu v nultých a desátých letech znovu tak ostře zlomila? Zastánci jednoduchých politických hesel často ukazují prstem na neochotu mladé generace zakládat rodiny. Skutečné příčiny jsou ale strukturální. Vstupujeme do fáze, kdy se naplno projevuje vliv slábnoucích ročníků matek, narážíme na limity státní infrastruktury a čelíme fenoménu takzvaného intenzivního rodičovství. Slibovat za této situace rychlý návrat k reprodukční hranici 2,10 je čistě teoretická úvaha bez realistického základu.

Demografie – ČR · Analýza

Dvě děti na ženu. Babiš slibuje zázrak, který nikdo na světě nesvedl – a nedokáže to ani on

Česká plodnost je nyní druhá nejnižší v naší moderní historii. Premiér Babiš to chce zvrátit, ale nemá šanci. Tzv. vymírání je totiž nová normalita skoro všude.

Kateřina Mahdalová & Michal Škop 30. 4. 2026

Explainer · Plodnost

Co znamená plodnost 1,28?

Číslo, kterým se leckdo ohání v politických debatách, ale málokdo zná jeho reálný obsah. Přitom ukazatel úhrnné plodnosti by nás měl zajímat víc než sliby o záchraně národa. Hodnota 1,28 znamená, že ženy za celý svůj reprodukční věk porodí průměrně méně než dvě děti – na čtyři ženy připadá v průměru pět dětí.

Kateřina Mahdalová & Michal Škop 30. 4. 2026

Demografie • Svět

Svět se nepřelidňuje, zato se výrazně mění jeho skladba

V roce 1919 se mezi částí tuzemské elity zrodila myšlenka, že by Československo mělo vlastní africkou kolonii – Togo, které tehdy mělo méně než desetinu obyvatel mladé republiky. Za patnáct let bude mít Togo víc obyvatel než Česká republika.

Kateřina Mahdalová & Michal Škop 18. 6. 2026

Demografie • Evropa

Skandinávská past

Žádná vláda na světě nezvládla vrátit plodnost k původním hodnotám. Skandinávie zpomalila pád, ale nezastavila ho.

Kateřina Mahdalová & Michal Škop 19. 6. 2026

Demografie • Evropa

Méně párů, méně dětí. Rovnice, kterou žádný příspěvek nezmění

Globální rozpad párování vysvětluje pokles porodnosti lépe než kdejaký pronatalistický balíček – bez stabilního páru se rodina nezakládá.

Kateřina Mahdalová & Michal Škop 23. 6. 2026

Slepá místa v datech

Co o porodech v Česku nevíme

ČSÚ ví, jak vzdělané jsou české matky a jak se rodí v každé z 6 258 obcí od roku 1971. Pohled obec po obci ukazuje, že česká demografie není jeden trend.

Kateřina Mahdalová & Michal Škop 23. 6. 2026

Rodina

Věk 30 je nový věk 22. Co to udělalo s českou demografií za třicet let.

Průměrný věk matky při prvním porodu se v Česku posunul o osm let. Jde o největší posun mezi bohatými zeměmi – a má přímé strukturální důsledky pro demografický vývoj.

Kateřina Mahdalová & Michal Škop 19. 6. 2026

Regiony

Šest tisíc obcí, čtyři odlišné osudy: kde Česko roste a kde pomalu mizí

Obec po obci – třicet let demografického pohybu ukazuje čtyři velmi odlišné typy regionů, ne jeden celostátní trend.

Kateřina Mahdalová & Michal Škop 23. 6. 2026

Solution journalism

Švédsko, Francie, Maďarsko, Kanada: čtyři modely reakce na pokles plodnosti

Co je vlastně hlavní problém, je nutné ho pojmenovat – a podívat se, co z čtyř dekád zahraničních politik skutečně funguje.

Kateřina Mahdalová & Michal Škop 23. 6. 2026

Demografie • Metodika

Číslo 1,28 je reálné, ale zkreslující. Co ukazují data za celý život generace

Kohortní data za celé generace žen ukazují jiný, pomalejší pokles plodnosti než roční statistika, kterou čteme v novinách.

Kateřina Mahdalová & Michal Škop 23. 6. 2026

Politika vs. data

Školky, byty, dávky: co české strany slibují a co mezinárodní data říkají, že funguje

Napříč spektrem navrhují téměř totožná opatření. Čtyřicet let výzkumu pronatalitní politiky ukazuje, co z toho skutečně mění plodnost.

Kateřina Mahdalová & Michal Škop 23. 6. 2026

Generace

Nejméně početná generace v historii vstupuje do reprodukčního věku

Generace narozená po roce 2000 je demograficky menší než generace jejích rodičů a vstupuje do dospělosti za jiných ekonomických podmínek.

Kateřina Mahdalová & Michal Škop 23. 6. 2026

Regiony • Vzdělání

Vzdělanostní propast má i demografický rozměr – a je geograficky velmi nerovnoměrná

Podíl obyvatel se základním vzděláním se mezi regiony liší až čtyřnásobně. Souvisí to s tím, kde se rodí víc dětí – a za jakou cenu.

Kateřina Mahdalová & Michal Škop 23. 6. 2026

DataTimes

Veřejný prostor i politiku zaplavují blbosti, fake news a propaganda. Pomozte nám šířit ověřená fakta, data a analýzy. Za cenu jednoho oběda.

Jdu do toho

Kdo bude rozhodovat

53 %

českých voličů bude v roce 2029 starších padesáti let. O devět procentních bodů víc než při volbách 2017. • Zdroj: ČSÚ, projekce obyvatelstva 2024–2050; vlastní model věkové struktury pravděpodobných voličů.

Kdo skutečně rozhoduje o složení Sněmovny – a kdo se naopak politického rozhodování vzdává. Česká volební mapa se mění podle vlastních stranických preferencí, ale také podle toho, jak voličská populace stárne, kdo se kam přistěhuje a odkud odstěhuje, kdo dokončí který stupeň školy, kdo zůstává v menších obcích a kdo k volbám vůbec nepřijde. Pokud bude v roce 2029 většina českých voličů starší padesáti let, znamená to, že politické priority mladších ročníků mohou být ve volebním výsledku zastoupené ještě méně než dosud.

Stárnoucí populace ovlivní volby

Voličská populace stárne rychleji než politická debata

Sloupce ukazují podíl lidí ve věku 50 a více let mezi obyvateli ve věku 18 a více let. Roky 1990–2020 jsou dopočtené ze skutečné věkové skladby obyvatelstva podle věku; budoucí roky vycházejí ze střední varianty projekce ČSÚ.

DataTimes.cz

• autoři: Kateřina Mahdalová & Michal Škop

• data: ČSÚ, Věková skladba obyvatelstva ČR 1945–2024; Projekce obyvatelstva ČR 2023–2100, Tab. 1 střední varianta. Graf ukazuje podíl 50+ mezi obyvateli ve věku 18+; hodnoty jsou dopočtené z jednotek věku a zaokrouhlené na jedno desetinné místo.

Model Poslanecké sněmovny jako amfiteátr s mandáty

Voličská základna • ČR

Kdo bude volit příští Sněmovnu

Voličská populace se posouvá. Generace, která rozhodla volby 2025, bude za čtyři roky menšinou. Velký přehled: věk, vzdělání, regiony.

📊 Datový explainer

Nevoliči

Kdo k urnám nedorazí – a proč na tom záleží

Stovky tisíc lidí k volbám nechodí. Demografický profil těch, kteří se rozhodování vzdali – a co by se v politice změnilo, kdyby přišli.

📊 Analýza

Gender

Pětina sněmovny, polovina populace. Třicet šest let bez průlomu.

Sněmovna, vláda, kraje, obce. Kde se zastoupení žen pohnulo a kde za 36 let prakticky nestojí – a co o tom říkají data.

Kateřina Mahdalová & Michal Škop 19. 6. 2026

Generace

Generace Z a alfa začaly volit

Co o nich víme z dat – a v čem se liší od mileniálů, generace X nebo boomerů.

📜 Scrollytelling

Vzdělání

Vzdělanostní propast a volební mapa

Kde končí nejvíc lidí se základkou – a jak se to promítá do voleb.

🗺️ Mapa

Data a metodika

Primární zdroje

ČSÚ – Projekce obyvatelstva ČR 2023–2100
ČSÚ – Demografické ročenky, obyvatelstvo.cz (1971–dnes)
UN World Population Prospects 2024
Eurostat – TFR, migrace, věková struktura EU
Geruso & Spears, Journal of Economic Perspectives, Winter 2026
GGD World / Alice Evans – globální coupling collapse

Pro naše podporovatele

Datasety ke každému článku – CSV ke stažení
Skripty pro reprodukci grafů (GitHub)
Doplňkové analýzy či podklady na vyžádání – k dispozici

O speciálu Data pro budoucí premiérku. Dlouhodobý projekt dvojice datových novinářů a analytiků Mahdalová & Škop, který před volbami 2029 mapuje stav věcí v několika tematických blocích – demografie je první z nich. Cílem pochopitelně není volební agitace, ale věcný obraz toho, o čem se bude rozhodovat. Projekt vzniká s grantovou podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a stojí na originálních datových analýzách, podrobné regionální granularitě a vlastním zpracování velkého množství zdrojů.