Japonsko: nejstarší populace světa a co udělala se zdravotním systémem
V Japonsku je 29 % lidí starších 65 let, v Česku 21 %. Je prvním státem na světě, který čelí demografické situaci, která Česko čeká zhruba za čtvrt století. Co to dělá s náklady na zdravotní péči a kdo ji platí?
audio doplníme
Japonsko není demografickou anomálií – je předvojem. Medián věku jeho obyvatel se blíží 50 letům. Podíl populace starší 65 let činil v září 2025 29,4 %. Počet lidí ve věku 100 a více let překročil v září 2026 podle japonského ministerstva zdravotnictví 107 tisíc (v roce 2025 to bylo 99 763). Česko dosáhne podobného podílu seniorů kolem let 2050 až 2055: dnes mají 65 let a víc 20,7 % obyvatel a podle projekce Eurostatu to bude 24,0 % v roce 2040 a 27,2 % v roce 2050.
Co stárnutí dělá s výdaji na zdravotnictví
Japonsko vydávalo na zdravotní péči v roce 2023 podle OECD 10,8 % HDP, Česko 8,4 %. Rozdíl je 2,4 procentního bodu.
Pacient platí podle přehledu japonského ministerstva zdravotnictví od školního věku do 69 let 30 % nákladů, ve věku 70 až 74 let obvykle 20 % a od 75 let obvykle 10 %. Od října 2022 platí starší 75 let s vyššími příjmy 20 %. Prahy příjmů se mění, aktuální hodnoty pro rok 2026 jsme neověřovali.
Nedostatek pečovatelů
Japonsko potřebuje víc pečovatelů, než má. Podle 9. plánu ministerstva zdravotnictví bude v roce 2040 potřeba 2,72 milionu pečovatelů, tedy o 570 tisíc víc než v roce 2022. Stát reaguje dvěma způsoby: robotizací péče (Japonsko je světovým lídrem ve vývoji asistenčních robotů pro seniory) a řízenou pracovní migrací z jihovýchodní Asie.
Robotizace pomáhá se základními fyzickými úkony – přesuny, koupáním, monitorováním vitálních funkcí. Nahradit vztahovou složku péče nedokáže.
Co z toho plyne pro Česko
Česko má k dispozici čas, který Japonsko v 80. letech nemělo. Podíl obyvatel starších 65 let dosahuje v Česku 20,7 % – o devět procentních bodů méně než v Japonsku. Výdaje na dlouhodobou péči (zdravotní i sociální složka dohromady) tvořily v roce 2023 v Česku 1,9 % HDP, v Japonsku 2,3 % (OECD).
Japonská zkušenost ukazuje, kam tento ukazatel míří. Strukturální reformy – financování, kapacity pečovatelských domů, výše platů v péči – se nedají odkládat na dobu, kdy krize propukne naplno. V tu chvíli bude i Česko ve stejné situaci jako Japonsko dnes: demografii nelze zvrátit, lze ji pouze řídit.