Zdravotnictví a péče

Část plateb nemocnicím se v Česku řídí diagnózou a výkonem, ne tím, jak dlouho vás léčí. Tento systém – DRG – ovlivňuje, co nemocnice dělají. Většina pacientů o jeho existenci neví.

V Japonsku je 29 % lidí starších 65 let, v Česku 21 %. Je prvním státem na světě, který čelí demografické situaci, která Česko čeká zhruba za čtvrt století. Co to dělá s náklady na zdravotní péči a kdo ji platí?

Česko má na tisíc obyvatel 9 sester, Norsko 16, tedy o 70 % víc. Rakousko místo plošných pobídek podporuje skupinové ordinace, kde pracuje víc lékařů pohromadě: k 1. červenci 2025 jich bylo 100, v roce 2023 jen 53. Obě země řeší stejný problém, ubývání praktických lékařů, jinými nástroji.

Dožíváme se čím dál vyššího věku, ale poslední dekádu života tráví Češi s nemocemi – skoro dvakrát déle než Švédové. Rozdíl nemá jedno vysvětlení; data ale ukazují, kde systém ztrácí měřitelně: v hospitalizacích, kterým umí zabránit dobrá ambulantní péče.

Česko má 157 dětských psychiatrů, 559 dětských psychiatrických lůžek místo asi 860 potřebných a pět denních stacionářů místo dvou v každém kraji. Telemedicínu upravuje zákon od 1. října 2024; pojišťovny od ledna 2026 hradí vybrané výkony na dálku.

Česko mělo v roce 2024 celkem 6 993 zubních lékařů, zhruba stejně jako před pěti lety. Sehnat ordinaci, která přijímá nové pacienty na pojišťovnu, je přesto v části země nemožné. Data, která by řekla kolik lidí je bez pravidelné péče, stát zatím neumí složit.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje strategické investice ve fakultních nemocnicích a od ledna 2026 spojilo Motol s Homolkou. Miliardová částka ani nový pavilon ale samy o sobě neříkají, zda se zkrátí čekání a zlepší výsledky léčby. To se dá měřit – a zatím se to neměří.

Dlouhodobá péče o seniory stojí na lidech, které statistika lůžek nezachytí. Počty fyzioterapeutů rostly mezi lety 2020 a 2024 o 2,5 %, sester o 0,8 %; podíl lidí nad 80 let vzroste do roku 2050 z necelých 5 % na 8 až 9 %.

Evropskou dlouhodobou péči skupují investiční skupiny a vlastnictví je čím dál hůř čitelné. V Česku má vazbu na obor ministr Boris Šťastný, který vybudoval síť Alzheimer Home, i premiér Andrej Babiš, jehož SynBiol drží zdravotnický holding Hartenberg.

Adam Vojtěch řídí ministerstvo zdravotnictví potřetí. Vláda chtěla pro rok 2027 zvýšit platbu za děti, seniory a studenty o 21 miliard korun, výbor pro zdravotnictví 14. října 2026 na návrh poslance Borise Šťastného doporučil 13. Povinné eŽádanky mají začít 1. července 2027, plná elektronická dokumentace v březnu 2031.

Podle průzkumu Eurostatu patří Česko k šesti zemím EU, kde kvůli čekací listině zůstává bez potřebného vyšetření nejméně lidí. Z tohoto ukazatele to vypadá dobře, ale neříká nic o tom, jak dlouho se čeká: kdo vyšetření nakonec dostal, se do čísla nepočítá, a OECD čekací doby za Česko nesleduje.

Stát platí zdravotní pojištění za děti, seniory, studenty a rodiče na rodičovské. Vláda chce jeho platbu od ledna 2027 zvýšit o 24 miliard na 182 miliard korun; sněmovní výbor doporučil nižší základ. Zůstatky zdravotních pojišťoven mezitím klesly z 69,9 na 43,2 miliardy.

Zdravotnictví dává Česko 8,6 % HDP, Rakousko 11,7 % a Německo 12,2 %. Struktura financování je podobná německé, výsledky jsou uprostřed mezi sousedy: odvratitelných úmrtí je v Rakousku 171, v Česku 225, v Polsku 272, na Slovensku 283 a v Maďarsku 383 na 100 000 obyvatel.

Jižní Korea má méně lékařů na obyvatele než Česko a nižší léčitelnou úmrtnost. Vláda chtěla v únoru 2024 zvýšit počet přijímaných studentů medicíny o 2 000, rezidenti odešli z nemocnic a spor skončil v roce 2025 návratem k původním 3 058 místům.

Od zrušení karenční doby v roce 2019 vystavují lékaři o 30 procent víc neschopenek. Prostonaných dnů je ale o 4 procenta méně a průměrná nemoc je o 11 dní kratší. Nemocenské pojištění vybralo za poslední dva roky o 23,6 miliardy víc, než vyplatilo. ODS přesto chce neplacené první tři dny nemoci prosadit v rozpočtové debatě.