Výstavba bytů v Česku roste. Přesto jsou byty stále méně dostupné. Paradox má logické vysvětlení: nové byty míří primárně na investiční trh, ne k těm, kteří bydlení hledají pro vlastní potřebu.
Vídeň je pravidelně hodnocena jako jedno z nejlépe obyvatelných měst světa. Přibližně 60 % jejích obyvatel žije v obecním nebo dotovaném bytě. Systém vznikl před sto lety a přežil pět politických režimů. Co z něj lze přenést?
Mladá rodina v roce 2026 vs. neúprosná matematika trhu. Proč cena bytu není určena cenou cihel, ale cenou „razítka“ a proč ani vyšší platy tuto propast nezalepí.
Rozbití mýtu, že „byty jsou, jen je drží spekulanti“. Proč má Česko hardwarový problém v nabídce a proč stavíme v měřítku minulého století.
„Generation Rent“ – lidé, kteří dělají všechno správně, ale brány k vlastnictví jsou pro ně zamčené. Proč Česko potřebuje švýcarský nebo vídeňský model nájmu.
Polská stavební mašinerie chrlí přes 280 tisíc bytů ročně – nejvíc v Evropské unii. Přesto ceny i nájmy rostou rychleji než kdekoli jinde v regionu. Co tento zdánlivý paradox vysvětluje?
Index dostupnosti bydlení od Deloitte se v debatě cituje jako definitivní důkaz krize. Co přesně měří, jaký byt předpokládá a kde má metodické limity?
Zatímco ceny bydlení ve většině světových metropolí rostou, tokijské ceny zůstávají dlouhodobě stabilní. Klíčový rozdíl je v tom, kdo v Japonsku rozhoduje o tom, co se kde postaví.
New York staví mrakodrapy za desítky milionů dolarů. A zároveň nedokáže dát domov více než 350 000 lidí, kteří nyní nemají střechu nad hlavou. Data o největší majetkové propasti v historii newyorského realitního trhu.