Digitalizace stavebního řízení: Analýza prvních dostupných dat

První dostupná data z digitalizovaného systému stavebních řízení (DSŘ) naznačují, že navzdory intenzivní debatě o digitalizaci systém zvládá rostoucí objem žádostí bez zjevných známek přetížení. K 7. říjnu 2024 máme k dispozici již třetí sadu dat, kterou jsme analyzovali spolu s předchozími dvěma. Analýza nepracuje s anekdotickými zkušenostmi stavebníků a stavebních úřadů.

V posledních měsících se diskuse o DSŘ vyostřila, zejména po návrhu premiéra Petra Fialy (ODS) na odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Data ze systému však ukazují odlišný obraz než ten, který prezentují někteří představitelé koalice včetně premiéra

„Ukázalo se, že DSŘ není funkční,“ prohlásil premiér Petr Fiala, ale toto tvrzení není podloženo daty. Vláda přitom měla stejná data přímo ze systému k dispozici už týden před tímto veřejným prohlášením premiéra. Týden nato začalo Ministerstvo pro místní rozvoj postupně uvolňovat první data za uplynulý kvartál (červenec, srpen, září a nyní už i část října), která jsme analyzovali. Nejdřív se ale podívejme, co jsme měli doposud.

Graf na základě dat ČSÚ zobrazuje počet vydaných stavebních povolení za jednotlivé měsíce v období od ledna 2020 do srpna 2024. Data jsou rozdělena do dvou období:

Viditelné jsou pravidelné poklesy počtu vydaných povolení během prázdninových měsíců, což je běžný sezónní jev.

Tento graf je důležitý, neboť ve veřejném prostoru mnoho dní kolovala zkreslená data, která neobsahovala všechna vydaná stavební povolení, ale jen ta, která od července 2024 vykázal digitální systém. Chyběla ovšem zásadní část, totiž povolení, která byla udělena „postaru“.

Navíc se od července zmenšil okruh staveb, na něž je nutné mít udělené stavební povolení.

Dříve se podrobné informace o stavebních řízeních centrálně téměř neevidovaly a byly roztříštěné mezi 700 stavebními úřady po celé republice.

Důležité je, že zatím jsme měli k dispozici převážně jen data o udělování stavebních povolení, avšak stavební řízení jsou mnohem komplexnější a zahrnují více různých úkonů, na které zatím podrobnější data chybí.

Navzdory kritickým hlasům však první dostupná data naznačují, že systém zvládá narůstající počet žádostí bez zásadních obtíží.

Nový digitalizovaný systém stavebních řízení od svého spuštění 1. července zaznamenal výrazný nárůst využití. Rozjezd byl viditelně pomalý, v prvních týdnech bylo denně zahájeno v průměru zhruba 50 nových stavebních řízení, ale toto číslo postupně rostlo a do začátku října 2024 se zvýšilo na více než 500 žádostí denně.

Po 24. září 2024, kdy bylo oznámeno odvolání ministra Bartoše, došlo k poklesu počtu nových stavebních řízení. Lze se domnívat, že uživatelé systému reagují citlivě na politické změny nebo pociťují nejistotu ohledně budoucnosti digitalizace stavebních řízení s tím, jak ji nyní přebírá zbývající vládní koalice. V grafu výše je tento propad zachycen. Systém nyní pokračuje ve zpracovávání již zahájených řízení.

Nynější celkový obraz ukazuje, že počet nově probíhajících řízení převyšuje počet řízení, která jsou nově dokončena nebo přerušena. Znamená to, že systém ještě nabíhá, což je s ohledem na délku řízení logické. Stabilizovaný stav by se projevil tak, že by nově běžící a nově dokončená řízení byla v rovnováze.

Vedle popsaného propadu nově podaných žádostí (graf se sloupci výše) je zároveň vidět, že počet řízení dokončených za týden stále roste (zelená linka v liniovém grafu).

Ministerstvo pro místní rozvoj nezveřejňuje individuální data o jednotlivých stavebních řízeních v novém systému, čímž chrání soukromí žadatelů. Jsou ale k dispozici souhrnná data, jež umožňují provést statistickou analýzu známou jako „analýza přežívání“.

Tato metoda pomáhá odhadnout typickou délku trvání řízení, i když nemáme přístup k detailům jednotlivých případů. Výsledky analýzy dat z prvního čtvrtletí fungování systému naznačují, že střední doba stavebního řízení je pod hranicí dvou měsíců. To znamená, že přibližně 50 % všech žádostí je zpracováno v tomto časovém rámci.

Nutno poznamenat, že ukončení řízení neznamená automaticky udělení stavebního povolení. Ve skutečnosti je meritorně rozhodnuto zhruba pouze ve čtvrtině případů, jak uvádí MMR ve své zprávě k 23. 9. 2024 (jde např. o rozhodnutí o stavebním povolení, kolaudaci, dělení či scelování pozemků apod.). Ostatní výsledky mohou obsahovat stažení žádosti, přesměrování na jiný úřad (což se týká další čtvrtiny případů, u nichž se pak kvůli přesměrování zahajuje nové řízení), nebo zamítnutí žádosti. Z dostupných dat není patrné, že by některé typy ukončení řízení byly výrazně rychlejší či pomalejší než jiné.

Před zavedením nového systému byla data o stavebních řízeních roztříštěna mezi stovky úřadů po celé republice, což znemožňovalo komplexní analýzu. Český statistický úřad (ČSÚ) mohl shromažďovat pouze omezené množství informací, které neposkytovaly ucelený obraz situace.

Nový centralizovaný systém nyní umožňuje detailnější sledování průběhu stavebních řízení. Je však třeba zohlednit, že současná data jsou zcela nová a v minulosti nebyla evidována, což znemožňuje přímé srovnání. Například údaj o počtu přijatých žádostí se v historických statistikách vůbec nevyskytoval.

„ČSÚ má data o vydaných povoleních a dokončených stavbách, ale co si kdo kde podá, to neevidujeme,“ popsal nám dosavadní proces sběru dat mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.

Do budoucna se plánuje rozšíření reportovaných ukazatelů a zvýšení detailnosti poskytovaných informací v rámci DSŘ.

Cílem digitalizace samo o sobě není získávat data, ale zjednodušit doposud komplikovaný a zdlouhavý proces všem účastníkům stavebních řízení. Zároveň ale platí, že pokud má veřejná správa kvalifikovaně rozhodovat, potřebuje mít jasný přehled o aktuálním stavu. Nový digitální systém poskytuje státu možnost sledovat data v reálném čase a podle jednotných pravidel. Data jsou nyní mnohem podrobnější a strukturovanější než dříve.