Výsledky voleb budou známé pár desítek minut po uzavření volebních místností
┃┃┃
┃┃┃
┃┃┃
Je to výzva pro dramaturgy tradičních volebních studií. Hodiny strávené sledováním pomalu naskakujících procent na stránkách Českého statistického úřadu jsou minulostí. Nastupuje éra přesných volebních predikcí, které dokážou určit výsledek už při zhruba 1,5 % sečtených hlasů – tedy asi půl hodiny po uzavření volebních místností. Takto rychle to jde například u druhého kola prezidentské volby, kde jsou pouze dva kandidáti a celá Česká republika je jeden volební obvod. Sčítání voličských hlasů je v tomto případě nejsnazší ze všech voleb, které se v ČR konají. U sněmovních voleb je 14 volebních obvodů podle 14 krajů a například leto kandidovalo 26 politikách subjektů. To je důvod, proč sčítání hlasů trvá déle a výsledky pak jsou známé
To, co ještě před několika lety působilo jako technologické sci-fi, je dnes realitou. Predikční modely kombinující otevřená data ČSÚ, matematickou analýzu a znalost regionálních vzorců dokáží s mimořádnou přesností spočítat, kdo vyhraje volby – dřív, než se většina okrsků vůbec dopočítá.
Co ukáže predikce
Aby bylo jasné, jak si jednotlivé strany vedou, využívají se pro vizualizaci přehledné grafy, u prezidentských voleb pak tzv. rafička. Pro mladší generaci už prakticky neznámý pojem rafička se v češtině díky tomu opětovně vžil jako překlad anglického needle – termínu, který používají média jako The New York Times nebo BBC při svých volebních projekcích.
Jak se predikce počítá
Predikce vychází z principu, že nejmenší okrsky bývají sečteny jako první, a jejich výsledky se proto statisticky přepočítávají podle minulého chování podobných okrsků.
Model zohledňuje geografii, velikost obcí, volební historii i rychlost sčítání.
Model zohledňuje geografii, velikost obcí, volební historii i rychlost sčítání.
Každých několik minut se pak výsledek zpřesňuje – od první predikce až po konečné dopočítání.
Na rozdíl od pouhých odhadů či „komentářů“ z volebních studií má tento model matematický základ a jasně kvantifikovanou nejistotu.
Na rozdíl od pouhých odhadů či „komentářů“ z volebních studií má tento model matematický základ a jasně kvantifikovanou nejistotu.
„Každý okrsek má svou datovou stopu. Víme, jak volil dřív a jak se obvykle vyvíjejí trendy mezi městy a venkovem. Díky tomu dokážeme velmi přesně odhadnout, jak dopadne celé Česko, i když máme zatím jen malý zlomek dat,“ doplňuje Michal Škop.
Česká predikce mezi světovou elitou
Predikce tohoto typu se běžně používají v USA nebo ve Velké Británii, kde média často oznámí vítěze voleb dřív než volební komise.
V Česku je klíčová spolupráce s Českým statistickým úřadem a jejich otevřeným datům, která poskytuje během průběžného sčítání hlasů. Právě díky tomu se takto kvalitní predikce vůbec dají provádět. Výsledky nejsou žádná „křišťálová koule“, ale otevřený algoritmus, který lze zpětně analyzovat.
V Česku je klíčová spolupráce s Českým statistickým úřadem a jejich otevřeným datům, která poskytuje během průběžného sčítání hlasů. Právě díky tomu se takto kvalitní predikce vůbec dají provádět. Výsledky nejsou žádná „křišťálová koule“, ale otevřený algoritmus, který lze zpětně analyzovat.
Nejde o soutěž, ale o informaci
Primárním cílem predikce není závodit s ostatními redakcemi, ale informovat veřejnost poctivě a srozumitelně. Zatímco hosté televizních studií obvykle varují, že „velká města mohou všechno změnit“, predikce tyto rozdíly už v sobě zahrnuje.
„Chceme, aby lidé dostali co nejpřesnější informaci co nejdřív – a aby rozuměli tomu, jak k ní docházíme,“ říká Mahdalová. „Vysvětlujeme, že nejde o věštění, ale o důslednou práci s daty. A ještě jedna podstatná věc: volební studia ve všech médiích, zvláště pak ve veřejnoprosávní televizi, mají vysokou sledovanost. Díky predikcím by pak hosté a hostky ve studiích mohli mluvit výrazně věcněji a méně spekulovat. Stejně tak novináři a novinářky, které jsou tzv. v terénu ve volebních štábech politických stran - ti by se pak mohli ptát mnohem konkrétněji.“
Data jako veřejná služba
Tým Mahdalová & Škop se dlouhodobě věnuje datové žurnalistice a popularizaci dat ve veřejném prostoru.
Stojí za projekty jako Volební kalkulačka, Inventura hlasování nebo Datová žurnalistika.cz.
Stojí za projekty jako Volební kalkulačka, Inventura hlasování nebo Datová žurnalistika.cz.
Predikce sněmovních voleb 2025 tak nejsou jen „technologickou hračkou“ – ale součástí širší snahy zpřístupnit volby veřejnosti a zvýšit porozumění tomu, jak se výsledky tvoří.
┃┃┃
Mahdalová & Škop – Data, která mluví dřív, než se dopočítají výsledky.