Nyní můžete detailně prozkoumat, odkud se vzali ti, kdo rozhodli.
Hlavní síla: Probuzení nevoličů
Volební průzkumy už před volbami v podstatě po celé čtyři roky funkčního období Sněmovna zaznamenaly "silnou mobilizaci bývalých voličů stran, které minule neuspěly, směrem k ANO". Detailní analýza provedená metodou ekologické inference tyto skutečnosti nyní potvrzuje v plné síle: milion hlasů, které minule propadly, se letos proměnily v 700 tisíc hlasů pro Andreje Babiše.
SPD se opět nechala vyluxovat ANO
Že SPD ztráci volební potenciál, se ukazovalo až na poslední chvíli, pár dní před volabmi to volební průzkumy zachytily, ovšem jen slabě. Realita byla ještě dramatičtější, nicméně kvůli moratoriu, které ze zákona zakazuje tři dny před volbami zveřejňovat průzkumy, se to do veřejných průzkumů nestihlo propsat. Děje se to často: dynamika před volbami bývá vysoká, a průzkumy mají šanci zachytit i to, že se do posledních okamžitků rozhodují voliči - v tomto případě - mezi ANO a SPD. Čím víc se blížil termín voleb, tím více voliřů se přiklánělo k tomu, že svůj hlas dají hnutí ANO. Menší část voličů SPD pak odešla k Motoristům, kteří nabízeli podobně protestní rétoriku.
Stačilo!: komunisté bez sociálních demokratů
Analýza Kantaru před volbami ukázala, že uskupení Stačilo! plánovala podpořit pouze malá část voličů SOCDEM; výrazně více si vybralo hnutí ANO a podstatná část z nich k volbám přijít nehodlala".
Data to potvrzují: Voliči KSČM z roku 2021 se rozštěpili: větši polovina se přesunula k ANO a pro Stačilo! se rozhodla jen menšina. Ještě větší ztráty jsou u voličů sociálních demokratů – ti totiž spojení SOCDEM se Stačilo! nepodpořili a většinově rovněž hlasovali pro ANO. Výsledek? Stačilo! skončilo těsně pod 5 % a zůstalo před branami Sněmovny. Levice bez sociální demokracie prostě nemá v Česku dostatečnou voličskou základnu.
Piráti: vzkříšení díky mladým nevoličům
Pirátům dlouhodbě pomáhá image strany, která nemá potíže s korupčními a jinými skandály. Nyní zabrala i jejich povedená předvolební kampaň, na řadu voličů zapůsobila i "zelená vlna" díky zařazení na kandidátky i představitele Strany Zelených.
STAN: tichý vítěz redistribuce
Starostové si udrželi voliče z minulých voleb a další zisky přišly ze Spolu – zejména od TOP 09 a KDU-ČSL , jejichž voliči hledali středovou alternativu s menším ideologickým zabarvením a větší orientací na lokální politiku.
Spolu: ztráty, redistribuce v demokratickém bloku
Koalice Spolu ztratila voliče na všech frontách – odešli ke STANu, Pirátům a také k Motoristům. Jen zanedbatelná část z nich odpadla zcela a nešla volit a zhruba 50 tisíc voličů Spolu z roku 2021 tentokrát volilo ANO.
Zásadní je však kontext: Většina voličů Spolu zůstala v "demokratickém bloku". Přešli ke STANu nebo Pirátům, ale neodešli k ANO ani k protestním stranám.
Vysvětlení? Strategie "porazit Babiše" dle očekávání přestala fungovat. V roce 2021 voliči volili Spolu strategicky – chtěli zastavit opětovné vládnutí Andreje Babiše. Letos, kdy porážka Babiše nebyla realistická a "Antibabiš" nebyl tématem kampaně, volili podle svých skutečných preferencí. Ti, kdo se před čtyřmi lety rozhodovali mezi Spolu a PirSTANem a zvolili Spolu kvůli vyšší šanci porazit Babiše, letos volili svobodněji – STAN nebo Piráty.
Motoristé: dokonalá mobilizační mašina
Motoristé sobě vedli kampaň postavenou na sociálních sítích a influencerech. Získali:
- Asi 80 tisíc nových voličů z řad nevoličů
- Přibližně 65 tisíc od SPD
- Menší části od ANO (cca 15 tisíc) i od Spolu (asi 10 tisíc)
Tato diverzifikace zdrojů hlasů jim zajistila vstup do Sněmovny s téměř 7 % a stali se klíčem k většině pro potenciální vládu ANO-SPD-Motoristé.
Přísaha: bublina, která definitivně splaskla
Přísaha Róberta Šlachty tvořili tzv. voliči bez domova. V roce 2021 skončila těsně pod 5 % s 251 tisíci hlasů (4,68 %). V roce 2025 nedosáhla ani na 3 %. Přísaha neměla pevné voličské jádro – co v roce 2021 nasbírala plošně od všech (protest proti establishmentu), to letos plošně ztratila zpět. Část k ANO, část k Motoristům, část zpět k nevoličům. Byla to ryze protestní volba, která nenašla trvalou kotvu.
Paradox 2025: Méně propadlých hlasů, ale stejný problém
V roce 2021 propadl více než milion hlasů – rekord v historii Česka. Letos to bylo "jen" kolem 300 tisíc. Přesto zůstává otázka: Kdo reprezentuje zapomenuté?
Propadlé hlasy: srovnání 2021 vs. 2025
Volby 2021: Propadlo rekordních 1 069 359 hlasů (19,9 % všech platných hlasů). Byl to nejvyšší počet propadlých hlasů v historii samostatného Česka.
Hlavní "viníci" propadu v roce 2021:
- ČSSD: 250 tisíc hlasů (4,65 %)
- KSČM: 194 tisíc hlasů (3,60 %)
- Přísaha: 251 tisíc hlasů (4,68 %)
- Trikolóra, Svobodní, Soukromníci: 148 tisíc hlasů (2,76 %)
Volby 2025: Propadlo přibližně 300-350 tisíc hlasů (cca 5-6 % všech platných hlasů).
Hlavní propadlé hlasy:
- Stačilo!: cca 220-250 tisíc hlasů (4,7-4,9 %)
- Přísaha: cca 60-70 tisíc hlasů (1,07 %)
- Další malé strany: zbytek
Co se změnilo za čtyři roky?
1. Konsolidace levice (která selhala)
V roce 2025 se KSČM a SOCDEM spojily do uskupení Stačilo!, ale voliči SOCDEM toto spojení nepodpořili a většinově volili ANO. Místo aby spojení zachránilo levici, dokumentovalo její rozpad.
2. SPD se dostala do Sněmovny (ale oslabená)
V roce 2021 SPD získala 9,56 % a dostala se pohodlně do Sněmovny. V roce 2025 získala 7,78 % – stále nad hranicí, ale výrazně oslabená kvůli odlivu voličů k ANO.
3. Motoristé vystřídali Přísahu
Přísaha v roce 2021 skončila těsně pod hranicí s 4,68 %. V roce 2025 spadla na pouhé 1,07 %. Její místo ale zaujali Motoristé (6,77 %), kteří oslovili podobný protestní elektorát, ale s lepší kampaní.
Kdo reprezentuje "propadlé voliče"?
V roce 2021 představoval milion voličů bez zastoupení značné riziko pro strany vládní koalice. Šlo především o voliče s nižším vzděláním a také z chudších regionů. A ti nyní ukázali, že si další vládnutí koalice Spolu nepřejí.
Historický kontext propadlých hlasů:
- 2006: 319 tisíc (nejméně v historii)
- 2010: 985 tisíc
- 2017: 317 tisíc
- 2021: 1 069 tisíc (rekord)
- 2025: cca 300-350 tisíc
Jak číst grafy s přesuny voličů
🔶 První náhled vždy zobrazuje, kam se přesunuli voliči ze sněmovních voleb 2017.
🔶 Druhý pak ukazuje, odkud sbíraly voliče strany ve volbách letošních.
🔶 Kliknutím na barevný obdélník po stranách grafu se zobrazí vybraná strana nebo koalice.
Jak se přesuny voličů počítají
Metoda, podle níž se odhalují struktury voličských přesunů, se nazývá ekologická inference. Jde o poměrně složitou statistickou metodou založenou na tzv. bayesovském počtu, pomocí které se podle rozptylu počtu hlasů pro jednotlivé strany určuje nejpravděpodobnější struktura voličských přesunů. To se děje ve velkém množství geografických jednotek, např. v obcích nebo volebních okrscích.
Jinými slovy: Ekologická inference je statistická metoda, která pomáhá zjistit, jak se mezi volbami přesouvali voliči mezi jednotlivými stranami – i když nemáme k dispozici data o konkrétních lidech (volby jsou samozřejmě tajné).
Vychází z toho, že známe volební výsledky za menší územní celky, třeba za obce nebo volební okrsky. Když tyto výsledky porovnáme mezi posledními volbami (v našem případě 2021 a 2025), můžeme pomocí matematického modelu odhadnout, jaké přesuny voličů jsou nejpravděpodobnější. Například že v obcích, kde měla dříve silnou podporu ODS a nově uspělo ANO, část voličů ODS mohla přejít - logicky - právě k ANO.
Model se opírá o tzv. bayesovský výpočet, který hledá nejpravděpodobnější vysvětlení pozorovaných výsledků. V praxi se počítají různé možné kombinace přesunů a určuje se, která z nich nejlépe odpovídá reálným datům z mnoha obcí.
Výsledek není stoprocentní jistota, ale odhad založený na pravděpodobnosti. Metoda je spolehlivá hlavně tehdy, když máme velké množství různorodých dat – tedy když se výsledky mezi obcemi hodně liší. Pokud jsou naopak všechny obce podobné nebo chybí dost informací, může být výsledek méně přesný.
Každopádně jde o nejpoužívanější odborný způsob, jak odhadovat voličské přesuny bez dotazování lidí přímo, a proto ji využívají například politologové, novináři nebo volební analytici po celém světě.
┃┃┃
Mahdalová & Škop – Data, která ukazují pohyby voličů.