Vzdělání ovlivňuje, kdy má žena první dítě, ne kolik dětí bude mít: ve 45–49 letech mají ženy s maturitou 1,77 dítěte a s vysokou školou 1,75

V roce 2025 se v Česku živě narodilo 77 636 dětí a úhrnná plodnost činila 1,28 dítěte na ženu. Obě čísla jsou celostátní průměr. ČSÚ zveřejňuje počty narozených za každou obec od roku 1971 v databázi demografických údajů za obce; když jsme za rok 2025 sečetli všechny obce, vyšlo přesně 77 636. Věk matky, pořadí dítěte a vzdělání ale existují v jiných tabulkách, a to jen po kraje: sčítání 2021 říká, kolik dětí mají ženy podle věku a vzdělání, nikoli za jednotlivé obce. Obecní data tedy ukazují, kde se rodí a ubývá lidí, podrobnější tabulky, komu a kdy se děti rodí.

Vzdělání posouvá první dítě o roky, počet dětí mění o desetiny

Ženy se základním vzděláním měly při sčítání v březnu 2021 ve věku 30–34 let v průměru 1,71 dítěte, vysokoškolačky 0,89. Bezdětných bylo mezi nimi 21,4 % a 42,2 %. Ve věku 45–49 let se rozdíl zmenšil na 2,12 a 1,75 dítěte a bezdětných bylo 12,7 % a 11,1 %. Nejméně bezdětných je ve věku 45–49 let mezi ženami se vzděláním středním bez maturity (6,9 %, v průměru 1,90 dítěte). Od žen s maturitou (1,77 dítěte, 8,1 % bezdětných) se vysokoškolačky liší jen málo.

Vzdělání žen	30–34 let: dětí / bezdětných	45–49 let: dětí / bezdětných
základní	1,71 / 21,4 %	2,12 / 12,7 %
střední bez maturity	1,32 / 24,3 %	1,90 / 6,9 %
střední s maturitou	1,10 / 32,0 %	1,77 / 8,1 %
vysokoškolské	0,89 / 42,2 %	1,75 / 11,1 %

Zdroj: ČSÚ, sčítání 2021, ženy podle rodinného stavu, vzdělání, věku a počtu dětí, výpočet redakce. Skupiny 30–34 a 45–49 let jsou různé generace, ne tytéž ženy v různém věku.

Vzdělanostní expanze tedy posouvá mateřství do vyššího věku. Podíl žen s vysokoškolským vzděláním ve věku 25–64 let vzrostl z 9,9 % v roce 2001 na 32,5 % v roce 2025 (Eurostat). Na výši plodnosti má ale menší vliv, než by se čekalo: mezi ženami s maturitou a s vysokou školou je rozdíl v počtu dětí ve věku 45–49 let 0,02 dítěte. Zda dnešní třicátnice s vysokou školou dosáhnou stejného počtu dětí jako dnešní čtyřicátnice, sčítání říct neumí: porovnává různé generace v jednom okamžiku, ne tytéž ženy v čase. Ženy se základním vzděláním mají ve věku 45–49 let 2,12 dítěte, takže vzdělání počet dětí mírně mění, ale mezi maturitou a vysokou školou se neliší. Pokles plodnosti z 1,83 v roce 2021 na 1,28 v roce 2025 proto strukturou vzdělání vysvětlit nejde, vzdělanostní struktura se za čtyři roky mění pomalu.

Děti odkládají i muži. Otcové novorozených dětí byli v roce 2007 v průměru 32,1 roku staří, v roce 2015 33,6 a v roce 2024 podle ČSÚ 33,7, tedy v průměru o 4,2 roku víc než matky. Jak s tím souvisí jejich vzdělání, oficiální statistika neříká: počet dětí mužů se při sčítání nezjišťuje.

Praha má plodnost 1,15, Vysočina 1,42 a vzdělání tento rozdíl nevysvětluje

Podle ČSÚ byla v roce 2025 nejnižší plodnost v Praze (1,15) a v Karlovarském kraji (pod 1,2), nejvyšší v Kraji Vysočina (1,42); rozdělení krajů zůstalo od roku 2021 zachováno a plodnost klesla ve všech. Nejmladší matky při prvním dítěti jsou v Ústeckém kraji (27,6 roku), nejstarší v Praze (30,8), celostátně je to 29,2. Praha má plodnost nejnižší, Karlovarský kraj, kde má podle článku o vzdělanostní propasti základní vzdělání zhruba každý pátý dospělý, také. Regionální plodnost proto nevysvětlí samo vzdělání; působí věk obyvatel, migrace, bydlení, příjmy a složení domácností (podrobněji v článku o vzdělanostní propasti).

Co ani 55 let dat neumí říct

V roce 2025 se mimo manželství narodilo 47 % dětí, což je víc než v EU (41,1 % v roce 2024, Eurostat). Podle krajů se podíl pohybuje od 37 do 64 % (ČSÚ ve svém grafu zvýrazňuje Ústecký kraj a Prahu), v okrese Most je 70 %. Statistika porodů sama nerozliší, zda „mimo manželství“ znamená nesezdaný pár, nebo samoživitelku. Matrika také eviduje děti narozené, ne chtěné. Kolik párů dítě chtělo a nemá, zjišťují výběrová šetření typu Generations and Gender Survey (Současná česká rodina) s menším vzorkem a menší jistotou. ČSÚ k tomu spočítal, že při úrovni plodnosti z roku 2025 by zůstalo až 38 % žen bezdětných.

Počet narozených klesne ještě do roku 2030, i kdyby plodnost zůstala 1,28

Nejpočetnější ročníky žen se narodily v letech 1972–1979, nejsilnější v roce 1974 (95 055 žen k 1. lednu 2023). Reprodukční věk už mají za sebou. Ročníky narozené v letech 1995–2004 jsou přibližně poloviční: v průměru 50 800 žen na ročník. ČSÚ uvádí, že ve věku nejvyšší plodnosti 26–33 let je od roku 2021 do roku 2025 o 35,8 tisíce žen méně. Podle střední varianty projekce ČSÚ z roku 2023 bude žen ve věku 26–33 let 473,6 tisíce v roce 2025, 416,3 tisíce v roce 2030 a 507,6 tisíce v roce 2040. Kdyby počet narozených sledoval jen počet těchto žen, byl by v roce 2030 o 12 % nižší než v roce 2025 (při širším věku 23–37 let o 9 %). Je to hrubý odhad, který neřeší změny plodnosti ani migraci, a roky po 2023 jsou v projekci odhad. Počet narozených tedy půjde dolů i při nezměněné plodnosti, protože klesá počet žen v rodičovském věku, ne kvůli politice ani hodnotám. Kdo slibuje opak, bude se přít s matrikou.