Matky mají první dítě o šest a půl roku později než v roce 1990. Co to udělalo s českou demografií

V roce 1990 měla česká žena první dítě v průměru ve 22,5 roku. V roce 2024 ve 29 letech (ČSÚ, Demografická příručka 2024, tab. 6.13) a loni ve 29,2 (ČSÚ, předběžné výsledky za rok 2025). Za jednu generaci se tak první mateřství posunulo o šest a půl roku. Patří to k největším změnám v životě českých rodin za posledních třicet let a vysvětluje velkou část toho, proč se dnes rodí méně dětí.

Ženy nejčastěji rodily ve 21 letech, dnes ve 30

Posun je nejlépe vidět na tom, v jakém věku ženy rodí. V roce 1990 se nejvíc dětí narodilo jednadvacetiletým ženám: na tisíc žen v tomto věku připadlo 185 narozených dětí. Dnes je vrchol ve 30 letech a je o poznání nižší, 105 dětí na tisíc žen (ČSÚ, Demografická příručka 2024, tab. 6.11).

Křivka se za třicet let posunula doprava a zároveň se snížila. Posun doprava znamená, že ženy rodí později. Nižší vrchol znamená, že dohromady rodí méně.

Když se mateřství odkládá, porodnost na pár let spadne

Odkládání má na roční statistiku zvláštní účinek. Kdyby všechny ženy najednou začaly rodit o pět let později, pět let by se rodilo mnohem méně dětí, i kdyby nakonec každá měla stejně dětí jako její matka. Přesně tohle se v Česku stalo v 90. letech. Úhrnná plodnost, tedy průměrný počet dětí na ženu, spadla z 1,89 v roce 1990 na 1,13 v roce 1999. Když se odkládání zpomalilo a ženy odložené děti „dohnaly“, vystoupala až na 1,83 v roce 2021 (ČSÚ, Demografická příručka 2024, tab. 6.12). Demografové tomu říkají tempo efekt; podrobněji ho vysvětlujeme v článku o plodnosti celých generací.

Dnešní propad se ale odkládáním vysvětlit nedá. Od roku 2021 se věk matek při prvním dítěti posunul jen z 28,8 na 29,2 roku, a plodnost přesto klesla skoro o třetinu, z 1,83 na 1,28. Ženy tentokrát nerodí jen později, rodí méně.

Druhé dítě má dnes 53 žen ze sta, v roce 1990 to bylo 71

Nejvíc se to projevuje u druhého dítěte. Kdyby ženy celý život rodily tak jako v roce 1990, ze sta by jich 90 mělo aspoň jedno dítě a 71 i druhé. Při porodnosti z roku 2024 by první dítě mělo 65 žen ze sta a druhé 53.

Jde o přepočet z jednoho roku, ne o skutečné osudy konkrétních žen. Ženy, kterým je dnes kolem třiceti, mohou část dětí ještě mít. Směr je ale zřetelný: ubývá žen, které mají aspoň jedno dítě, i těch, které mají dvě.

Na druhé dítě dnes zbývá méně let

V roce 1990 měly ženy druhé dítě v průměru v 25,6 roku, v roce 2024 v 31,4. Podle amerických odborných společností gynekologů a reprodukční medicíny (ACOG a ASRM) začíná plodnost žen postupně klesat kolem 32 let a po 37 letech klesá rychleji (Female age-related fertility decline, Fertility and Sterility, 2014).

Průměrná Češka tak dnes má druhé dítě těsně před tímto zlomem. Kdo začne s prvním dítětem až po třicítce, má na druhé méně let a častěji se k němu nedostane. Přitom většina mladých lidí chce dvě děti, jak dlouhodobě ukazují data demografů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (víc v úvodním článku kapitoly).

Co může stát udělat

Pokud by se první dítě posunulo z 29 let zpátky k 27, zbyly by na druhé o dva roky víc. Stát nemůže lidem říkat, kdy mají mít děti, může ale odstraňovat to, kvůli čemu je odkládají. Které nástroje mají doložený účinek, shrnuje přehled 35 studií z Evropy, USA, Kanady a Austrálie od výzkumnic Janny Bergsvik, Agnes Fauske a Rannveig Kaldager Hart.

Nejlépe vychází péče o malé děti: zvyšuje i celkový počet dětí za život, ne jen to, kdy se narodí. Peněžní dávky naopak mění hlavně kalendář. Co z toho slibují české strany, srovnáváme v článku o jejich slibech.