Vláda přidává na rodičovské, studie doložily účinek spíš u péče o děti – a té má Česko pětkrát méně než EU

Od 1. ledna 2027 vzroste rodičovský příspěvek z 350 000 na 400 000 Kč, u dvojčat a vícerčat na 800 000 Kč. Vyšší částka se týká jen dětí narozených od toho dne. Senát novelu schválil v červenci 2026 a prezident ji podle zprávy ČTK podepsal 17. srpna. Patří k hlavním rodinným slibům vlády a stojí v programovém prohlášení z 5. ledna 2026 i ve volebním programu ANO (s. 10). Přehled mezinárodních studií přitom nejspolehlivěji doložil účinek jiného opatření.

Sliby, které se v programech opakují, jsou tři. Vyšší nebo pravidelně zvyšovaný rodičovský příspěvek chtějí kromě ANO také STAN (s. 26–29) a Piráti (s. 4 a 12). Víc míst v předškolní péči slibují SPOLU (s. 25), STAN a Piráti, ANO investice do mateřských škol „v oblastech s nedostatkem kapacit“ (s. 17). Podporu prvního bydlení pro mladé rodiny, hypotéky nebo bezúročné půjčky, nabízí ANO (s. 19) a STAN. Programy SPD a Motoristů jsme sami nečetli; podle přehledu think-tanku IDEA slibuje SPD jen finanční podporu rodin a Motoristé rodinnou politiku v programu nemají. Strany se tedy liší hlavně akcentem: ANO staví na penězích, SPOLU a STAN víc na kapacitách péče a pružných úvazcích. Ostřeji se rozcházejí v pracovní migraci. STAN chce pružnější přijímání zahraničních pracovníků s bodovým systémem, vláda slibuje, že „zrevidujeme systém zaměstnávání zahraničních pracovníků“, a při demografických opatřeních chce upřednostnit manželství.

Shoda stran nic neříká o účinku. Ten dovoluje hodnotit systematický přehled Janny Bergsvik, Agnes Fauske a Rannveig Kaldager Hart. Časopisecká verze z roku 2021 zahrnuje 35 studií s experimentálním nebo kvaziexperimentálním návrhem z Evropy, USA, Kanady a Austrálie, pracovní verze Statistics Norway z roku 2020 jich uvádí 57.

Peněžní dávky zvyšují porodnost jen dočasně, péče o děti i dlouhodobě

Podle autorek rozšíření péče o děti zvyšuje dokončenou plodnost, zatímco vyšší peněžní dávky mají jen dočasný účinek. U rodičovské dovolené naznačují nové studie, hlavně ze střední Evropy, větší účinek, než se čekalo, a víc z nich mají dobře vydělávající páry. Bytová politika mezi hodnocenými reformami není vůbec, přehled se věnuje rodičovské dovolené, péči o děti, zdravotním službám a univerzálním dávkám na děti. To neznamená, že bydlení nehraje roli; přehled ho prostě nehodnotil. Ze zahraničních studií například Dettling a Kearney v USA zjistili, že krátkodobý růst cen nemovitostí snižoval počet porodů u lidí bez vlastního bydlení.

Polský program Rodzina 500+ zavedl v roce 2016 měsíční dávku 500 zlotých na dítě. Úhrnná plodnost Polska podle Eurostatu vzrostla z 1,32 v roce 2015 na 1,48 v roce 2017, v roce 2024 byla 1,14. Z těch čísel nelze určit, co by se dělo bez dávky; ukazují, že počáteční vzestup se neudržel. Studie Anny Bokun z roku 2024 našla v polských rodinných rozpočtech krátkodobý nárůst pravděpodobnosti porodu o 1,5 procentního bodu ročně, u žen ve věku 31–40 let nárůst, u žen ve věku 21–30 let pokles; autorka hodnotí důkazy o krátkodobém účinku jako smíšené. Podle Paradowského a Wolszczak-Derlacz program snížil relativní i subjektivní chudobu dětí. Dávka tak může být úspěšnou sociální politikou, aniž dokázala být úspěšnou politikou populační.

Česko má v péči o děti do tří let druhé nejnižší pokrytí v EU

První číslo: v jeslích, dětských skupinách a školkách tráví aspoň hodinu týdně 7,9 % českých dětí do tří let, v EU průměrně 40,6 % (Eurostat, EU-SILC 2025). Je to zhruba pětinásobný rozdíl a v EU je pokrytí nižší jen na Slovensku (1,8 %). Na plný úvazek, tedy 30 hodin týdně a víc, je v péči 2,1 % českých dětí do tří let a 26,1 % dětí v EU. Podle odhadu IDEA chybí v Česku asi 70 tisíc míst pro dvouleté a starší děti. Vládní program mluví o investicích do mateřských škol v oblastech s nedostatkem kapacit; slova jesle ani dětské skupiny v něm nenajdeme. STAN si klade za cíl 40 000 nových míst ve školkách a dětských skupinách, Piráti chtějí snížit věk, od něhož obec garantuje místo, ze tří na dva roky.

Druhé číslo: zaměstnaných je 50,4 % žen ve věku 20–49 let, jejichž nejmladšímu dítěti ještě není šest, v EU 68,5 % (Eurostat, výběrové šetření pracovních sil 2025). Nižší hodnotu v EU má jen Rumunsko (47,7 %), o rok dřív byla nejnižší v Česku (48,1 %). Podrobně to rozebíráme v analýze Česko pouští matky předškoláků do zaměstnání nejméně v EU.

Třetí číslo: otcovská poporodní péče trvá 14 dnů a rodičovská nemá část vyhrazenou jen otci. Podle IDEA ji čerpá 1–2 % mužů. Ve švédských registrových datech z let 1988–1999 měly páry, kde otec čerpal středně dlouhou rodičovskou, vyšší pravděpodobnost druhého a třetího dítěte, u velmi dlouhé rodičovské otců takový vztah autoři Duvander a Andersson nenašli. Je to souvislost, ne důkaz příčiny (víc v článku Skandinávská past).

Migrace řeší pracovní trh, ne porodnice

Příchod pracovníků ze zahraničí plodnost domácího obyvatelstva nezvyšuje. Mění počet lidí v produktivním věku, tedy to, kolik jich platí důchody a obsazuje pracovní místa. Žádný z programů, které jsme četli, nespočítal, jak velkou část mezery po slabých ročnících by migrace zaplnila. Vláda slibuje revizi zaměstnávání zahraničních pracovníků a zároveň zastropování důchodového věku na 65 letech, STAN pružnější kvóty a bodový systém. Čtyři zahraniční modely včetně kanadského srovnáváme v samostatném článku, dopady migrace na pracovní sílu rozebírá článek o migraci.

Chybí odhad, o kolik sliby zvýší plodnost

V programech ANO, SPOLU, STAN a Pirátů jsme nenašli odhad, o kolik navrhovaná opatření zvýší plodnost, ani cílovou hodnotu plodnosti; programové prohlášení vlády mluví o „bezprecedentním poklesu porodnosti“ bez čísla. Cíl 2,1 dítěte na ženu, který v dubnu 2025 uvedl Andrej Babiš (viz první článek kapitoly), v žádném z těchto textů nestojí. Odhad je přitom nutný: i kdyby se Česku podařil největší desetiletý nárůst plodnosti, jaký zachycují data bohatých zemí od roku 2000 (o 0,48 dítěte na ženu), plodnost by z dnešních 1,28 vzrostla na 1,76.

Reálné rozhodnutí vlády zní: kolik peněz dát do opatření s doloženým účinkem, tedy do péče o děti, a jak kombinovat rodinnou politiku s pracovním trhem a důchody pro případ, že plodnost zůstane pod 1,8. Obojí se dá obhájit. Programy, které jsme četli, to voličům zatím nespočítaly.