Čtyři různé politiky, podobný pokles: plodnost ve Švédsku, Francii, Maďarsku i Kanadě klesla mezi lety 2021 a 2024 o 0,2 dítěte na ženu

Česká debata o porodnosti má oblíbený trik: argumentovat jednou zemí. Zastánci štědrých dávek ukazují na Maďarsko, přátelé jeslí na Švédsko, skeptici na Koreu. Každý si vybírá zemi, která potvrzuje jeho závěr. Podívali jsme se proto na čtyři často citované modely najednou a s celou křivkou, ne s rokem, který se komu hodí. Mezi lety 2021 a 2024 klesla úhrnná plodnost ve Švédsku z 1,67 na 1,43, ve Francii z 1,83 na 1,61, v Maďarsku z 1,63 na 1,41 a v Kanadě z 1,44 na 1,25, tedy ve všech čtyřech o 0,19 až 0,24 dítěte na ženu. Česko ztratilo za stejné tři roky 0,47 (z 1,83 na 1,36).

Čtyři země mají čtyři různé politiky a podobný pokles. Co z toho plyne, ukážeme na každé zvlášť: co udělala, co z toho měřitelně vyšlo a co lze přenést do Česka. Čísla plodnosti pocházejí z Eurostatu, u Kanady ze Světové banky a OSN, stejně jako ve výpočtu k článku Proč klesá plodnost.

Švédsko: plodnost vzrostla o 0,44 a pak klesla o 0,55

Švédsko vsadilo na tři věci. Rodičovská dávka je vázaná na příjem a podle Försäkringskassan dostává rodič u 390 z 480 dnů obvykle zhruba 80 % mzdy a 90 dnů je vyhrazeno každému z rodičů a nedá se převést na druhého. Děti mají nárok na místo ve školce od jednoho roku (jak ho popisují pravidla města Malmö). Do formální péče chodilo v roce 2024 podle Eurostatu 57,7 % švédských dětí do tří let, v Česku 7,3 % a v EU 39,3 % (v Česku se údaj v letech 2021–2024 pohyboval mezi 4,4 a 7,3 %, jde o výběrové šetření domácností).

Plodnost vystoupala z 1,54 v roce 2000 na 1,98 v roce 2010. V našem výpočtu je to třetí největší desetiletý nárůst ze 732 oken, před ním jsou dvě ruská okna (největší 0,48), a Česko i Maďarsko se mu mezi lety 2011 a 2021 přiblížily nárůstem o 0,40. Do roku 2024 ale plodnost spadla na 1,43. Podle systematického přehledu studií o vlivu politik na plodnost mají nejčastěji kladný účinek dostupná péče o děti a plošné příspěvky, takže přenositelné poučení zní: péče o malé děti pomáhá, a Česko je v ní zhruba na pětině evropského průměru (v Česku také platí dva týdny otcovské dovolené). (Proč švédský vzestup nevydržel, rozebíráme ve Skandinávské pasti.)

Francie: plodnost držela kolem dvou dětí do roku 2014, od té doby klesla na 1,56

Francie vydala v roce 2021 na rodinné dávky podle OECD 3,4 % HDP, což je pátá nejvyšší hodnota v zemích OECD za Islandem (3,8 %), Polskem (3,6 %), Německem (3,5 %) a Rakouskem (3,4 %). Švédsko vydalo 3,3 %, Česko 2,2 %. Francouzský systém tvoří dávky (1,30 % HDP), služby (1,35 %) a daňové úlevy (0,73 %): školka je od tří let bezplatná a od roku 2019 povinná, dávky rostou s počtem dětí a daň se snižuje podle počtu dětí v rodině.

Výsledek: úhrnná plodnost se v letech 2006 až 2014 držela mezi 1,98 a 2,03, poté klesala (1,83 v roce 2021, 1,61 v roce 2024) a podle Insee byla v roce 2025 1,56, nejnižší od konce první světové války. Francie je nejčastěji citovaný důkaz, že politika může plodnost udržet blízko dvou dětí, a současně doklad jejího stropu: ani s jedněmi z nejvyšších výdajů v OECD nikdy nepřekročila 2,03 a pokles po roce 2014 nezastavila.

Maďarsko: plodnost vzrostla z 1,23 na 1,63 a za tři roky se vrátilo 55 % toho nárůstu

Za vlád Viktora Orbána se od roku 2010 rodinná politika postupně rozšiřovala. Od července 2019 existuje půjčka Babaváró, která je podle bankovních podmínek bezúročná, při druhém dítěti se odpouští 30 % zbytku a při třetím celý zbytek, a je určena manželským párům. Od roku 2020 neplatí daň z příjmů matky čtyř a více dětí, od října 2025 i matky tří dětí a od roku 2026 se osvobození postupně rozšiřuje na matky dvou dětí (PwC Tax Summaries). Podle OECD vydalo Maďarsko na rodinné dávky v roce 2021 2,9 % HDP, méně než Francie a Švédsko; tehdejší ministryně pro rodinu Katalin Nováková přitom uvedla pro rozpočet na rok 2022 podíl 6,2 % HDP podle vlastní definice vlády, srovnatelná čísla OECD za pozdější roky jsme nenašli.

Plodnost vzrostla z 1,23 v roce 2011 na 1,63 v roce 2021, ale pak klesla na 1,55 v roce 2023 a na 1,41 v roce 2024, tedy o 0,22. Maďarský statistický úřad uvádí 77 511 narozených v roce 2024 a 72 017 v roce 2025 (předběžně). Část nárůstu mohla být dřívější načasování porodů, ke kterým by došlo později; kolik z něj je trvalých, ukážou až uzavřené generace, a pokles po roce 2021 ukazuje, že aspoň část se vrátila. Maďarský model se částečně váže na manželství. V Česku se mimo manželství rodí 46,8 % dětí (ČSÚ, 2025), takže by půjčka jako Babaváró míjela skoro polovinu narozených, kdežto osvobození matek od daně na manželství nezávisí.

Kanada: plodnost 1,25, nejnižší ze čtyř zemí, a demografii řeší imigrace

Kanada vydala v roce 2021 na rodinné dávky podle OECD 1,7 % HDP (OECD upozorňuje, že kanadská čísla mohou být podhodnocená, protože služby platí provincie) a plodnost klesla na 1,25 v roce 2024, nejméně v historii měření. Demografický tlak řeší imigrací: podle ministerstva imigrace tvoří imigrace téměř 100 % růstu kanadské pracovní síly. Cíl pro rok 2025 byl v roce 2022 stanoven na 500 tisíc stálých pobytů, pak se snížil na 395 tisíc a pro roky 2026–2028 činí 380 tisíc ročně, protože vláda bere v úvahu dostupnost bydlení a zdravotní péče.

Věkovou strukturu má Kanada mladší než EU: podle Statistics Canada je střední věk 40,6 roku a od 65 let je 19,5 % obyvatel (údaje jsme převzali ze sekundárních zdrojů), v EU je to podle Eurostatu 44,9 roku a 22,0 %. Kanadská lekce se netýká dávek: demografický cíl nemusí znít „více narozených“, může znít „dost pracujících a plátců daní“. Cenou je tlak na bydlení a služby, kvůli kterému Kanada sama imigrační cíle snížila. Dopady migrace na českou pracovní sílu rozebíráme v článku o migraci.

Co si z toho má vzít česká vláda

Čtyři země, čtyři cesty, tři závěry. Za prvé, dostupná péče o děti zvedá plodnost spolehlivěji než jednorázové peníze, ale o desetiny dítěte: Švédsko a Francie ji měly roky blízko dvou dětí a po roce 2021 přesto ztratily 0,22 až 0,24. Za druhé, hranici 2,1 nedosáhla žádná z těchto zemí v tomto století (nejvíc 2,03 ve Francii v roce 2010) a ve výpočtu k článku Proč klesá plodnost žádná bohatá země z oken od roku 2000 nevystoupala za deset let o víc než 0,48. Za třetí, počet lidí v produktivním věku v příštích dvaceti letech ovlivní hlavně migrace, protože nikdo, kdo se narodí po roce 2026, nebude v roce 2046 ve věku 20–64 let: podle střední varianty projekce ČSÚ klesne počet lidí ve věku 20–64 let z 6,31 milionu v roce 2026 na 5,90 milionu v roce 2046, v nízké variantě na 5,66 a ve vysoké na 6,05 milionu, a tyto rozdíly vznikají z odlišných předpokladů o migraci a úmrtnosti.