Švédsko, Francie i Maďarsko po vzestupu plodnosti klesly o 0,3 až 0,6 dítěte na ženu

Při každé debatě o české rodinné politice přijde na řadu Švédsko: jesle pro každého, rovné rodičovství a vysoká plodnost jako výsledek. Švédská plodnost ale v roce 2010 dosáhla 1,98 dítěte na ženu a v roce 2025 je 1,42. To je o 0,14 víc než v Česku (1,28), ale o 0,56 méně než před patnácti lety. Podobně dopadly Francie (z 2,03 na 1,56) a Maďarsko (z vrcholu 1,61 v roce 2021 na 1,31), takže u všech tří se pokles táhne několik let.

Graf ukazuje úhrnnou plodnost z národních statistik; čísla u křivek jsou nejvyšší hodnota v letech 2000–2025 a hodnota za rok 2025. Zdroje se liší metodikou o setiny, takže přesnější je srovnání změn než pořadí zemí. Samotný pokles neříká, jak by plodnost vypadala bez rodinné politiky; k tomu se vrací poslední oddíl.

Ve Švédsku plodnost po roce 2010 klesla o 0,56 a pokles se týká hlavně prvních dětí

Mezi lety 2000 a 2010 vzrostla švédská plodnost z 1,54 na 1,98, tedy o 0,44. Ani to nebyl nejvyšší bod: v roce 1990 byla 2,13 a hranici 2,1 překročilo Švédsko naposledy v roce 1991. Švédsko mělo rozsáhlou péči o malé děti (do formální péče chodí dnes 58 % švédských dětí do tří let, v EU 39 % a v Česku 7 %, podle šetření EU-SILC z roku 2024), rodičovskou dovolenou vázanou na příjem a část dovolené vyhrazenou otcům. Který z těchto prvků nárůst způsobil, z agregovaných dat nepoznáme: opatření se nezaváděla jako pokus a v letech 2000–2010 se překrývala s dalšími změnami.

Doloženou souvislost nabízí studie otcovské dovolené. Duvander a Andersson (2006) na registrových datech švédských párů z let 1988–1999 zjistili, že když si otec vzal dovolenou střední délky, rodina měla vyšší pravděpodobnost druhého a třetího dítěte; velmi dlouhá dovolená už souvislost neměla. Je to souvislost, ne důkaz, že dovolená děti způsobila.

Proč plodnost po roce 2010 klesala, také přesně nevíme. Podle analýzy švédských registrových dat (Ohlsson-Wijk a Andersson, 2022) se pokles týká prvních dětí, je podobný ve všech typech obcí i u lidí švédského a zahraničního původu a strukturální poměry na trhu práce ho nevysvětlují. Severské studie (Hellstrand a kol.) k tomu dodávají, že odklad dětí vysvětluje jen část poklesu, což naznačuje, že přibývá lidí, kteří děti mít nebudou. Co k poklesu přispělo, zůstává otevřené; zastavit ho se politice zatím nepodařilo.

Francie má plodnost 1,56 a na rodinu dává o málo méně než průměr EU

Francie měla v roce 2010 plodnost 2,03, o patnáct let později je to podle INSEE 1,56, nejméně od konce první světové války. Na rodinu a děti přitom dává podle Eurostatu 2,22 % HDP (2023), zatímco průměr EU je 2,31 %; víc dávají Německo (3,45 %), Lucembursko (3,26 %), Polsko (3,03 %) i Švédsko (2,75 %). OECD do výdajů počítá i daňové úlevy a v roce 2021 uvádí nad 3,5 % HDP jen Island a Polsko.

Francouzský model stojí mimo jiné na dvou věcech: mateřská škola je od roku 2019 povinná od tří let a pro rodiče bezplatná, podpora rodin je zabudovaná do daňového systému, takže při stejném příjmu platí větší rodina nižší daň (jak popisuje OECD). Luci-Greulich a Thévenon (2013) na datech 18 zemí OECD z let 1982–2007 zjistili, že dovolená, péče o děti i peněžní podpora jsou v průměru spojeny s vyšší plodností, a největší potenciál mají podle nich peněžní dávky po prvním roce dítěte a dostupnost péče o děti do tří let. Souhrnný přehled kvazi-experimentů popisujeme v článku o plodnosti: nejvíc kladných účinků mají dostupná péče a plošné příspěvky na děti. Přehled mluví o desetinách dítěte na ženu, ne o návratu k hranici 2,1.

Maďarsku se z nárůstu o 0,38 dítěte udrželo 0,08

Maďarsko od roku 2010 provozuje rozsáhlou pronatalitní politiku. Od roku 2020 jsou z daně z příjmu osvobozeny matky čtyř a více dětí, od října 2025 také matky tří dětí a od roku 2026 matky do čtyřiceti let se dvěma dětmi (Vialto). K tomu přistupuje půjčka Babaváró pro manželské páry, jejíž dluh se při narození dalších dětí částečně nebo zcela odpouští (Bankmonitor). V debatě se uvádí, že výdaje dosahují 4–5 % HDP; tuto hodnotu se nám ověřit nepodařilo a Eurostat ve své definici sociálních dávek eviduje pro rok 2023 1,68 % HDP.

Plodnost v Maďarsku podle KSH vzrostla z 1,23 v roce 2011 na 1,61 v roce 2021, tedy o 0,38. V roce 2024 byla 1,39 a v roce 2025 je podle předběžných údajů 1,31, o 0,08 nad úrovní z roku 2011. Otázka, zda šlo o trvalou změnu, nebo jen o předsunutí porodů, tak nemá úplnou odpověď, ale většina nárůstu je pryč; jistotu přinesou až kohortní data za deset let.

Maďarské nástroje jsou navíc často vázané na manželství: podíl dětí narozených mimo manželství klesl podle Eurostatu ze 40,8 % v roce 2010 na 23,6 % v roce 2024. V Česku se mimo manželství rodí 47 % dětí (ČSÚ). Pro téměř polovinu českých dětí by nástroje vázané na sňatek v době narození neplatily.

V Česku chodí do formální péče 7 % dětí do tří let, ve Švédsku 58 %

Do formální péče chodilo v Česku podle EU-SILC v roce 2024 7,3 % dětí do tří let (v letech 2022 a 2023 6,8 % a 4,4 %, výběrové šetření kolísá). V EU je to 39,3 %, ve Švédsku 57,7 %, ve Francii 59,4 % a v Maďarsku 16,5 %. Péče o malé děti patří mezi nástroje, u nichž studie opakovaně nacházejí kladný účinek, a na rozdíl od maďarských nástrojů nezávisí na tom, zda jsou rodiče sezdaní.

Další rozdíl je u otců. Česká otcovská poporodní péče trvá dva týdny (14 kalendářních dnů), švédský systém vyhrazuje otcům část rodičovské dovolené, kterou si matka nemůže vzít. Jak české strany o obojím mluví, rozebíráme v článku o slibech.

Poslední se týká cíle. Od roku 2000 nepřekročila hranici 2,1 ani jedna ze tří zemí: nejvyšší hodnoty jsou 2,03 (Francie, 2010), 1,98 (Švédsko, 2010) a 1,61 (Maďarsko, 2021). Česko by na 2,1 potřebovalo nárůst o 0,82 dítěte, tedy téměř dvakrát víc než Švédsko v nejlepším desetiletí (jak vychází nárůst v datech bohatých zemí, počítáme v článku o plodnosti). Jak si vedou další modely včetně Kanady, která limit přiznala nahlas, srovnáváme v samostatném článku.

Co z toho neplyne

Z dat neplyne, že rodinná politika nic nedělá: Švédsko a Francie mají i po poklesu o 0,14 a 0,28 dítěte vyšší plodnost než Česko a studie z dat OECD spojují péči i dávky s vyšší plodností. Neplyne z nich ani to, že by stejné nástroje v Česku zafungovaly stejně; bez pokusu to nevíme. Plodnost přitom klesá současně v zemích s odlišnou politikou (v EU z 1,53 v roce 2021 na 1,34 v roce 2024, podle Eurostatu), takže domácí opatření její pokles zjevně nevysvětlují celý.