Po volbách 2029 budou 53 % dospělých tvořit padesátiletí a starší, ubude hlavně třicátníků a čtyřicátníků

Nejpočetnější ročník, který Česko k 1. lednu 2018 evidovalo, měl 192 568 lidí a patřil mu věk třiačtyřicet let, tedy zhruba rok narození 1974. Při volbách 2017 mu bylo kolem třiačtyřiceti. Letos je mu jedenapadesát, k 1. lednu 2026 ho podle projekce ČSÚ tvoří 192 704 lidí a patří už do skupiny od padesáti let. Při volbách 2029 mu bude kolem pětapadesáti a v lednu 2030 se ho bude ještě 188 534. Za dvanáct let od voleb 2017 do voleb 2029 tak celý ročník přejde z prostředka do většiny a není sám: podle střední varianty projekce ČSÚ bude od padesáti let 53,4 % dospělých obyvatel, zatímco k 1. lednu 2018 jich bylo 46,8 %. Na sto dospělých tak v roce 2018 připadalo 47 lidí od padesáti let, v roce 2030 jich bude 53.

Kdo tedy bude v roce 2029 rozhodovat, a kdo bude jen přihlížet? Počítali jsme to jednoduše: vzali jsme tabulky ČSÚ s počtem obyvatel podle věku k 1. lednu a pro každý rok jsme podělili lidi od 50 let všemi od 18 let. Kdo jednou dosáhne padesáti let, do mladší skupiny se už nevrátí, a podíl starších proto roste plynule a předvídatelně. K 1. lednu 2029, tedy ještě před volbami, je to 52,9 % a rozdíl proti roku 2018 je 6,1 bodu. Letos, k 1. lednu 2026, je to podle projekce 50,8 % a padesátiletí a starší jsou už většinou dospělých, v lednu 2035 jich bude 54,7 % a v lednu 2040 55,4 %. Všichni, kdo budou v roce 2040 dospělí, už se narodili, takže nízká a vysoká varianta projekce se liší jen o 0,3 procentního bodu (55,3 a 55,7 %): rozdíl dělá úmrtnost a migrace.

Do skupiny od padesáti let přejde zhruba dva miliony lidí, ubude hlavně střed

Srovnáváme stav vždy k 1. lednu po volbách: 2018 po volbách 2017, 2026 po volbách 2025 a 2030 po volbách 2029. První údaj je skutečnost, další dva projekce (skutečná data ČSÚ k 1. 1. 2026 jsme nepoužili). Podíl z dospělých i počet lidí v každé skupině ukáže graf, když na něj najedete myší.

Od voleb 2017 do voleb 2029 vzroste podíl padesátiletých a starších o 6,6 procentního bodu (z toho 4,0 bodu do voleb 2025 a 2,6 bodu mezi volbami 2025 a 2029) a podíl lidí ve věku 30–49 let klesne o 6,3 bodu. Lidí ve věku 38 až 49 let bylo v lednu 2018 dohromady 2,03 milionu, o dvanáct let později je jich ve věku 50 až 61 let podle projekce 1,98 milionu. Nahradí je slabší ročníky devadesátých let, takže na sto třicátníků a čtyřicátníků z roku 2018 jich v roce 2030 zbude pětaosmdesát (proč se jich tehdy rodilo tak málo).

Nejmladších dospělých nejdřív ubude: mezi lety 2018 a 2026 o 82 tisíc, ze 1,39 na 1,30 milionu, protože do věku 18 let vstupují slabé ročníky z přelomu tisíciletí. Do roku 2030 se jejich počet podle projekce vrátí na 1,39 milionu a ročníky 18–21letých budou mít v průměru 123 tisíc lidí, v lednu 2018 jich měly 93 tisíc; noví voliči roku 2029 jsou početnější než noví voliči roku 2017. Ročníky 18–24letých mají v lednu 2030 v průměru 122 tisíc lidí, ročníky 25–34letých 109 tisíc a 35–44letých 143 tisíc. Nejmladší voliči jsou tedy mezi dospělými do 65 let druzí nejméně početní, nejslabší jsou ročníky o deset let starší (viz článek o generaci Z). Skupiny nad 65 let jsou menší i proto, že část jejich ročníků už zemřela.

Nejspolehlivěji chodí k volbám lidé od 68 let, nejméně lidé mezi 33 a 42 lety

Podle společného rozboru šesti výzkumných agentur (STEM, Kantar, Ipsos, Median, NMS a Data Collect, shrnutí ČT24 z 21. ledna 2026; Ozvěny voleb 2025) uvedlo na dotaz, zda k volbám 2025 přišlo, 69 % z 7 738 lidí; skutečná účast byla 68,95 %. Nejníž je účast ve věku 33–37 let (63 %) a 38–42 let (64 %), nad průměr se dostává od 53 let (71 %) a od 68 let je 75 až 81 %. Nejmladší voliči, do 24 let, dosáhli podle STEM 68 %, tedy víc než lidé ve věku 25–34 let (63 %) a 35–44 let (65 %).

Skupina 30–49 let, které podle projekce ubývá nejvíc, se tedy z velké části kryje s tou, která volí nejméně. Když dotazníkovou účast podle věku přepočteme na počty lidí z projekce ČSÚ, vyjde, že padesátiletí a starší tvořili mezi voliči voleb 2025 zhruba 54 %, o tři body víc než mezi dospělými (50,8 %); celkovou účast tento výpočet trefí (69,3 % proti skutečným 68,95 %). Je to hrubý odhad: účast pochází z dotazníku, počty lidí z projekce včetně cizinců.

Rostou Praha, Středočeský a Plzeňský kraj, ostatní kraje ubývají

Krajská projekce ČSÚ do roku 2080 (16. prosince 2024) čeká růst ve třech ze čtrnácti krajů: v Praze o 40,3 %, ve Středočeském kraji o 30,5 % a v Plzeňském o 5,4 %. Jihomoravský kraj by přišel o 6,5 % obyvatel, nejvíc lidí by ubylo v Karlovarském kraji (o 43,5 %), Moravskoslezském (o 35,4 %) a Zlínském (o 30,4 %). Je to projekce počtu obyvatel na padesát let dopředu, ne podílu krajů mezi voliči v roce 2029; ukazuje směr, kterým se počet lidí a s ním volební váha přesouvá.

U Brna regionální projekce růst nepotvrzuje, Jihomoravský kraj mezi rostoucími není; růst brněnského zázemí jsme neověřovali. Podobně jsme pro tento článek nepřepočítávali, že podíl vysokoškoláků roste s každou další generací; k číslům o vzdělání odkazujeme na jiný článek. Jak se kraje liší ve vzdělání, rozebíráme v článku o vzdělanostní propasti, jak se vyprazdňují obce, v článku o čtyřech osudech šesti tisíc obcí.

Co z toho neplyne

Podíl se počítá z obyvatel od 18 let včetně cizinců, kteří do Sněmovny nevolí (k 31. 12. 2025 jich v Česku žilo 1,13 milionu, všech věků). Jejich věkové složení jsme nezjišťovali, takže mezi oprávněnými voliči se podíl od 53,4 % bude trochu lišit. Padesátiletí a starší také nehlasují jednotně, věk koho budou volit neprozradí. Určuje, kolik lidí která skupina k hlasování pošle, a tady je výsledek jednoznačný: kdo se narodil v roce 1979 nebo dřív, bude v lednu 2030 mezi 4,74 milionu lidí od padesáti let. Nejmladší voliči, kteří za nimi přicházejí, mají v ročníku 123 tisíc lidí, nejsilnější ročník z roku 2018 jich měl 192 tisíc.