Žen ve věku 25–34 let ubude do roku 2030 o 8 %, do roku 2040 jich podle ČSÚ přibude o pětinu

V roce 1974 se v Česku narodilo 194 215 dětí, v roce 1999 už 89 471, tedy 46 % z toho. Od roku 1994 se každý rok rodí méně dětí než kdykoli předtím od začátku řady ČSÚ v roce 1806: nejvíc, 119 570 v roce 2008, je pořád pod nejnižším číslem z dřívějška (120 579 v roce 1918), a nejslabší jsou ročníky 1996–2001 s přibližně 90 tisíci narozených. Těmto lidem je dnes 25 až 30 let a v tom věku se zakládají rodiny: průměrná matka měla v roce 2025 první dítě v 29,2 roku. Slabé ročníky tedy do reprodukčního věku nevstupují, už v něm jsou. Otázka zní, jak dlouho tam zůstanou a kdy je vystřídají početnější.

Žen v nejplodnějším věku ubude do roku 2030 o 8 %

Počítali jsme jednoduše: v tabulkách Projekce obyvatelstva ČR 2023–2100, ČSÚ jsme sečetli ženy ve věku 25–34 let k 1. lednu každého roku. Kdo se narodil, ten v daném věku v daném roce bude, pokud nezemře nebo neodejde do zahraničí, a proto počet žen na příštích deset let určují hlavně už narozené ročníky. Podle střední varianty projekce jich bylo k 1. lednu 2026 572 790, v roce 2030 jich bude 525 143, tedy o 8,3 % méně, a pak počet roste: v roce 2040 podle projekce 628 058, o 19,6 % víc než v roce 2030. Nízká a vysoká varianta se v roce 2030 liší o 21 tisíc žen (511 750 a 532 597), v roce 2040 o 32 tisíc (607 087 a 639 291).

Zvrat po roce 2030 je vidět i v grafu bez projekce. Ženy ve věku 25–34 let budou v roce 2030 pocházet z ročníků 1996–2005, kterých se narodilo dohromady 929 080, v roce 2040 z ročníků 2006–2015, kterých se narodilo 1 120 158, tedy o 20,6 % víc. S tím souhlasí i projekce, která navíc počítá se zemřelými a přistěhovalými (+19,6 %). Zvrat způsobil nárůst počtu narozených z 92 786 v roce 2002 na 119 570 v roce 2008. Z grafu je ale vidět i druhý, novější zlom: děti narozené v posledních dvou letech (84 311 v roce 2024 a 77 636 v roce 2025) tvoří nejslabší ročníky celé řady a do věku rodičovství se dostanou kolem roku 2050.

Slabé ročníky matek stlačují počet narozených do roku 2030, potom ho nadnášejí početnější

Projekce ČSÚ z roku 2023 počítá s plodností 1,50, s nejnižším počtem narozených v roce 2030 (84 365) a s růstem na 92 193 v roce 2040. Skutečnost je jinde: v roce 2025 se narodilo 77 636 dětí, o 14,3 % méně než 90 582 podle projekce, a plodnost byla 1,28. Kdybychom počet narozených ve střední variantě přepočetli úměrně plodnosti 1,28, vyšlo by asi 72 tisíc dětí v roce 2030 a asi 79 tisíc v roce 2040. Je to hrubý odhad se stejným rozložením plodnosti podle věku, ale ukazuje, jak se věci skládají: do roku 2030 počet narozených stlačuje slabý ročník matek, potom ho nadnáší větší, a jestli porodnost opravdu vzroste, rozhodne plodnost. O tom, co z matriky vyčíst, píšeme v článku o datech o porodech.

Generace Z chce stejně dětí jako starší, nejčastěji uvádí překážku v bydlení

Pojem generace Z se v Česku používá volně. V průzkumu agentury NMS pro ministerstvo práce a sociálních věcí z roku 2024 jde o lidi ve věku 18–26 let, tedy o ročníky přibližně 1998–2006, v nichž jsou slabší i početnější ročníky. V průzkumu s 800 respondenty považuje 74 % z nich za ideální aspoň dvě děti (56 % dvě a 18 % tři a víc), u starších skupin je to 73–75 %. Jako důvody, proč mají mladí lidé méně dětí, uvedla generace Z nejčastěji nedostupné bydlení (95 % ho označilo za velmi nebo spíše důležité), vysoké náklady na péči o děti (94 %) a ekonomickou nejistotu (91 %). Klimatická krize je v jejím žebříčku poslední (33 %), ale ve srovnání se staršími skupinami (17–22 %) se liší nejvíc. Průzkum zjišťuje, co lidé považují za příčiny, ne co jejich rozhodnutí skutečně určuje, a odpovědi generace Z vycházejí z části vzorku, takže se mohou o několik bodů lišit.

Překážku, kterou generace Z uvádí nejčastěji, lze změřit. Nový byt o 70 m² v Praze stál podle Deloitte Property Indexu 2025 15,0 hrubých ročních mezd, podle letošního vydání téměř 17 (zprávu Deloitte za rok 2026 jsme neviděli a číslo přebíráme z Expats.cz). Souvislost rozebíráme v kapitole o nedostupnosti bydlení. Z těchto čísel nevyplývá, že dražší bydlení posouvá první dítě na pozdější dobu, věk matek ale roste dlouho: z 24,9 roku při narození prvního dítěte v roce 2000 na 27,6 v roce 2010 a 29,2 v roce 2025. Kolik dětí navíc pozdější začátek stojí, rozebíráme v článku o načasování rodičovství.

Ve volbách se nejméně ozývají lidé ve věku 25–34 let: je jich málo a chodí k volbám nejméně

Slabé ročníky mají i slabší hlas, ale ne všechny. Podle projekce ČSÚ bude mít v lednu 2030 ročník ve věku 25–34 let v průměru 109 tisíc lidí, ročník ve věku 18–24 let 122 tisíc a ročník ve věku 35–44 let 143 tisíc. Podle povolební studie agentur STEM, Kantar, Ipsos, Median, NMS a Data Collect (s. 12) přišlo k volbám 2025 68 % lidí ve věku 18–24 let, 63 % ve věku 25–34 let a 65 % ve věku 35–44 let (všichni dohromady 69 %). Nejmladší voliči tedy volí víc než lidé o deset a dvacet let starší a skupinou s nejnižší účastí jsou podle studie lidé od 25 do 44 let. Ve věku 25–34 let je podle projekce k 1. lednu 2026 13,3 % dospělých, mezi voliči voleb 2025 jich bylo podle našeho hrubého odhadu 12,2 %. Kdo bude rozhodovat o podobě Sněmovny, rozebíráme v článku o voličské základně.

Co z toho neplyne

Projekce počítá s čistou migrací 35 tisíc lidí ročně od roku 2028, a část vzestupu po roce 2030 proto může patřit přistěhovalým. Zvrat je ale v datech i bez migrace, protože ročníky 2006–2015 jsou větší než ročníky 1996–2005. Počet žen určuje, kolik dětí se může narodit, ne kolik jich se narodí: podle nízké varianty ČSÚ, v níž plodnost klesá k 1,3, se počet narozených po roce 2030 nezvedne (76 678 v roce 2030, 78 578 v roce 2040).