Se zdravotním postižením žije v Česku 1,3 milionu lidí – každý sedmý člověk starší 15 let. Není to okrajová skupina obyvatel a s postupujícím věkem se týká čím dál většího podílu z nás.
Kolik lidí s postižením v Česku žije, kdo jsou, jak se jim daří a co potřebují, zjišťuje jednou za pět až šest let Výběrové šetření osob se zdravotním postižením. Jeho poslední vlnu zpracoval Český statistický úřad za rok 2024 na vzorku 8 057 lidí, a to z podnětu Rady vlády pro osoby se zdravotním postižením při Úřadu vlády. Následující přehled shrnuje, co data ukázala.
Postižení má 15 procent dospělých, o dva body více než v roce 2018
Podíl lidí s dlouhodobým zdravotním omezením mezi obyvateli staršími 15 let vzrostl na 15 procent. Při předchozím šetření v roce 2018 to bylo 13 procent, tedy 1,15 milionu lidí. Za nárůstem stojí hlavně stárnutí populace: zatímco mezi lidmi do 40 let má omezení 3,5 procenta, mezi lidmi nad 80 let už 60 procent.
Kolik lidí s postižením v Česku žije
1,3 mil.
lidí s postiženímŽijí v domácnostech. V roce 2018 jich bylo 1,15 milionu.
15 %
osob starších 15 letPodíl vzrostl ze 13 procent v roce 2018.
57 %
je starších 64 letVíce než polovina. Ženy tvoří 56 procent, hlavně kvůli vyššímu věku.
Nejčastější je omezení pohybu, u druhé poloviny se oblasti kombinují
Pohybové obtíže uvádí 952 tisíc lidí, více než dvě třetiny všech osob s postižením. Druhou nejčastější oblastí jsou nemoci vnitřních orgánů, teprve za nimi následují smyslová, duševní a mentální omezení.
Součet jednotlivých oblastí je vyšší než 1,3 milionu, protože 609 tisíc lidí uvedlo omezení ve více oblastech současně. Postižení se u nich sčítá a každodenní život komplikuje z několika stran naráz.
Co čísla znamenají: Šetření zachycuje omezení tak, jak je vnímají sami lidé v domácnostech, nikoli podle přiznaných průkazů nebo dávek. Jeden člověk se může objevit ve více oblastech, proto se skupiny na grafu překrývají. Údaje se vztahují k osobám starším 15 let žijícím v domácnostech; děti a lidé v institucích jsou předmětem samostatné studie.
Bez pomoci druhého člověka se neobejdou dvě třetiny lidí
Pravidelnou pomoc jiné osoby – neformální i od profesionálních služeb – využívá 63 procent lidí s postižením. Do péče se přitom v 94 procentech případů zapojují příbuzní, na kterých leží hlavní tíha každodenní podpory.
Každodenní život a pomoc
63 %
využívá pomoc druhé osobyPravidelně. V 94 procentech pomáhají příbuzní.
75 %
nezvládne samo práci v domácnostiPolovina má potíže také s nákupy a dopravou.
12 %
chybí vyhovující pomůckyTedy 153 tisíc lidí. V roce 2018 jich bylo 220 tisíc, finanční důvod uvedlo 57 procent.
Dostupnost kompenzačních pomůcek se přitom zlepšuje. Počet lidí, kterým vyhovující pomůcka chybí, klesl z 220 tisíc v roce 2018 na 153 tisíc. Zmenšila se i skupina lidí, jimž se nedostává potřebné pomoci druhé osoby, ze 117 tisíc na 98 tisíc.
Proč pomůcka chybí i dnes? Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku je vázaný na seznam diagnóz v příloze zákona. Národní rada osob se zdravotním postižením upozorňuje, že člověk s těžkým srdečním nebo plicním onemocněním, který ujde jen pár metrů, na příspěvek na vozík nedosáhne, zatímco člověk s ochrnutím dolních končetin ano – rozhoduje diagnóza, nikoli skutečná míra omezení. K tomu se přidává cena: u pomůcek nad 10 tisíc korun hradí žadatel 10 procent sám a nárok je podmíněný příjmem. Finanční důvod proto uvedla víc než polovina lidí, kterým pomůcka chybí.
Pracuje polovina lidí s postižením v produktivním věku
Mezi lidmi s postižením ve věku 20 až 64 let pracovala v roce 2024 polovina. Před šesti lety jich pracovalo 41 procent; zaměstnanost tedy roste. Odstup od zbytku populace zůstává velký – mezi lidmi bez postižení ve stejném věku pracuje 85 procent. Dvě třetiny zaměstnaných s postižením mají plný úvazek, u zkrácených úvazků převažují zdravotní důvody.
Proč se tento potenciál nevyužívá víc? Analýza Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí i výpovědi samotných lidí s postižením ukazují několik brzd naráz: obavu ze ztráty invalidního důchodu a dávek po nástupu do zaměstnání, nedostatek zkrácených úvazků odpovídajících zdravotnímu stavu, zdrženlivé postoje zaměstnavatelů na otevřeném trhu práce a nesoulad úřední definice postižení s potřebami trhu. Ekonomicky neaktivních tak zůstává 45 procent lidí s postižením v produktivním věku.
Nejčastější bariérou zůstávají peníze
Když se lidí s postižením ptáme, co jim v životě nejvíc chybí, nejčastěji zmiňují nedostatek financí – uvedlo ho 23 procent. Druhou překážkou je dostupnost zdravotní péče, dlouhé čekací lhůty a nedostatek specialistů. Naproti tomu 40 procent lidí žádnou zásadní nenaplněnou potřebu neuvedlo.
Co lidem s postižením nejvíc chybí
23%
Nedostatek financíNejčastěji zmiňovaná bariéra v každodenním životě.
13%
Neochota úřadůPodíl lidí, kteří narážejí na potíže při vyřizování dávek a důchodů.
40%
Bez zásadní překážkyPodíl lidí, kteří neuvedli žádnou nenaplněnou potřebu.
Děti a lidé v institucích jsou v samostatné studii
Hlavní čísla se týkají lidí starších 15 let žijících v domácnostech. Děti s postižením do 15 let a osoby žijící mimo soukromé domácnosti, například v pobytových zařízeních, popisuje Doplňková studie ČSÚ z dubna 2025. V českých školách se podle ní vzdělává 123 tisíc dětí se zdravotním postižením.
Šetření vzniklo v souladu s Národním plánem podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2025. Právě proto, že nejčastější bariérou zůstávají peníze a dostupná péče, míří další kroky – od nastavení dávek přes dostupnost pomůcek po podporu pečujících příbuzných – ke stejnému cíli: k důstojnému a samostatnému životu bez zbytečných překážek.
