Po sítích koluje graf: v Kambodži, ve Rwandě i u Židů za holokaustu počet obyvatel spadl, v Gaze rostl, takže tam genocida být nemůže. Úmluva o genocidě se ale na počet obyvatel neptá, Jezídům, Rohingům ani Ixilům křivka nespadla a čísla za Gazu v grafu jsou předválečná projekce. Podle palestinských statistiků lidí v Gaze ubylo. Vysvětlujeme, co genocidu definuje a kde spor o Gazu skutečně stojí.
30. 10. 2026
Otcové dětí do šesti let mají v Česku placenou práci nejčastěji v Evropské unii, matky spolu s Rumunkami nejméně často. Rozdíl 46 procentních bodů nemá v EU obdobu. Zájem matky mají: jakmile jde dítě do školy, jsou Češky zaměstnané častěji než jinde v Evropě. Na kulatém stole ve Sněmovně se odborníci shodli, že je na trh práce nepouštějí chybějící jesle, zkrácené úvazky a otcové na rodičovské. Vláda od ledna 2027 zvyšuje rodičovský příspěvek na 400 tisíc korun.
23. 9. 2026
Kolik lidí s postižením v Česku žije, kdo jsou, jak se jim žije a co nejčastěji potřebují k důstojnému a samostatnému životu – hlavní zjištění nového šetření Českého statistického úřadu.
4. 8. 2026
Stejně vysoká teplota měla v evropských zemích rozdílné následky. Data ukazují, proč nestačí sledovat teploměr – a co z toho plyne pro Česko, které se na podobná vedra teprve připravuje.
31. 7. 2026
Počet obyvatel Česka se podle střední varianty projekce ČSÚ do roku 2050 změní o 1,3 %. Mezi lety 2038 a 2043 ale přibude 284 tisíc seniorů a ubude 313 tisíc lidí ve věku 15–64 let, protože do věku 65 let dorůstají silné ročníky ze 70. let.
22. 7. 2026
Podle projekce ČSÚ z roku 2018 by Česko bez migrace mělo na začátku roku 2101 7,40 milionu obyvatel, se střední migrací 10,53 milionu. Podíl seniorů vzroste v obou scénářích: s migrací z 19,2 na 29,5 %, bez ní na 32,5 %.
22. 7. 2026
V lednu 2030 bude podle projekce ČSÚ od padesáti let 53,4 % dospělých, po volbách 2017 jich bylo 46,8 %. Nejmladší dospělí se po poklesu vracejí na úroveň z roku 2018, ubývá lidí ve věku 30–49 let.
24. 6. 2026
Roční úhrnná plodnost za rok 2025 je 1,28. Ženy narozené v první polovině 70. let mají za sebou 1,8 až 1,9 dítěte, ročník 1980 asi 1,7. Ročník 1990 má ve 34 letech 1,29 dítěte a podle tří scénářů skončí na 1,5 až 1,6.
23. 6. 2026
Od ledna 2027 poroste rodičovský příspěvek na 400 000 Kč. Přehled 35 studií ale nejspolehlivěji dokládá účinek dostupné péče o děti, zatímco peněžní dávky podle něj zvyšují porodnost jen dočasně. V jeslích a školkách je v Česku 7,9 % dětí do tří let, v EU 40,6 %.
23. 6. 2026
Podíl lidí ve věku 25–49 let, kteří žijí v páru, vzrostl z 48,7 % v roce 2006 na 57,3 % v roce 2025, průměrný věk matky při prvním dítěti z 25,0 na 29,0 roku. Úbytek párů, který popisují studie o Koreji, USA či Finsku, se v českých datech neprojevuje.
23. 6. 2026
V roce 2025 se narodilo 77 636 dětí a úhrnná plodnost byla 1,28. Podle sčítání 2021 mají vysokoškolačky ve 30–34 letech v průměru 0,89 dítěte, ženy s maturitou 1,10. Po čtyřicítce se obě skupiny téměř srovnají. Pokles plodnosti od roku 2021 vzdělání nevysvětluje. Počet narozených navíc klesne i při stejné plodnosti, protože ubývá žen v rodičovském věku.
23. 6. 2026
Karviná ztratila za deset let přes 12 % obyvatel, Říčany o skoro 30 % vyrostly. Města vítězí a český venkov se vylidňuje – ten rakouský přitom drží. Rozdíl nedělá krajina, ale služby.
23. 6. 2026
Švédsko 1,67 → 1,43, Francie 1,83 → 1,61, Maďarsko 1,63 → 1,41, Kanada 1,44 → 1,25. Země se liší výdaji, nástroji i výchozí úrovní plodnosti, pokles po roce 2021 mají podobný. Česko ztratilo za stejné tři roky 0,47.
23. 6. 2026
Ročníky narozené v letech 1996–2005 mají 929 tisíc lidí, ročníky 2006–2015 o 21 % víc. Podle projekce ČSÚ klesne počet žen ve věku 25–34 let z 573 tisíc (1. 1. 2026) na 525 tisíc (2030) a do roku 2040 vzroste na 628 tisíc. Kolik se narodí dětí, rozhodne plodnost.
23. 6. 2026
V Karlovarském a Ústeckém kraji má ve věku 25–64 let základní vzdělání 10,5–11,6 % lidí, v Praze 3,6 %. Ženy se základním vzděláním rodí dřív, kraje s nejnižším vzděláním ale nemají vyšší plodnost.
23. 6. 2026
Švédsko z 1,98 na 1,42, Francie z 2,03 na 1,56, Maďarsko z 1,61 na 1,31: tři země, které se v české debatě uvádějí jako vzory, svůj vzestup plodnosti neudržely. Data ukazují, co z jejich rodinné politiky doložitelně funguje a co se při překladu do Česka ztrácí.
19. 6. 2026
V roce 1990 měla Češka první dítě v průměru ve 22,5 roku, dnes ve 29. Proto se rodí méně dětí a druhé dítě přichází těsně před věkem, kdy plodnost žen začíná klesat. Nejsilnější doklady o účinku mají jesle a školky.
19. 6. 2026
Do Sněmovny vstoupilo v říjnu 2025 67 žen, tedy 33,5 % poslanců, oproti 25 % v roce 2021. V krajských zastupitelstvech sedí 21 % žen, v obecních 30 %. Česko je podle IPU 14. z 27 zemí EU.
19. 6. 2026
Togo má 8,4 milionu obyvatel a roste o 2,2 % ročně, Česko 10,9 milionu a stagnuje; podle projekcí OSN a ČSÚ se obě křivky protnou v polovině třicátých let. Svět podle OSN naroste na 10,3 miliardy a pak začne ubývat, dvě třetiny přírůstku do roku 2050 připadnou Africe.
18. 6. 2026
ČSÚ uvádí míry plodnosti jen pro ženy. Když je stejným postupem spočítáme pro muže, vychází za rok 2024 na jednoho muže 1,14 až 1,23 dítěte, na jednu ženu 1,37. Muži mají děti později a v širším věkovém rozpětí, ale ani podle nich Česko nedosahuje úrovně zhruba 2,1, která je potřeba k udržení počtu obyvatel.
12. 6. 2026
V roce 2025 se v Česku narodilo 77 636 dětí, nejméně od roku 1785. Premiér Babiš chce plodnost 2,1, tedy nárůst o 0,82 dítěte na ženu; největší desetiletý nárůst v rozvinutých zemích od roku 2000 byl 0,48.
30. 4. 2026
Úhrnná plodnost 1,28 neříká, kolik dětí Češky skutečně budou mít. V roce 2000, kdy bylo ženám narozeným v roce 1975 pětadvacet, byla 1,15, nakonec porodily asi 1,8 dítěte. Generační plodnost ale klesá také: od ročníku 1965 po ročník 1985 z 1,95 na 1,59.
30. 4. 2026
Co s tím zmůže nebo nezmůže politika? A co my sami?
19. 3. 2026