Lidí žijících v páru v Česku neubylo, rodiči se z nich ale stávají o čtyři roky později než v roce 2000

Jižní Korea utratila za podporu porodnosti v letech 2006–2021 podle vlády 280 bilionů wonů, zhruba 215 miliard dolarů. Úhrnná plodnost přesto v roce 2023 klesla na 0,72, nejníž v dějinách země. Pak se obrátila: v roce 2024 byla 0,75 a v roce 2025 0,80, když počet sňatků vzrostl v roce 2024 o 14,8 % a v roce 2025 o 8,1 %. Podle agenturní zprávy Reuters sňatky předcházejí porodům o jeden až dva roky. Stojí proto za otázku, jestli plodnost klesá i u nás proto, že ubývá párů.

Podle Alice Evans ubývá párů v Koreji, Finsku i USA, hlavně mezi méně vzdělanými

Socioložka Alice Evans z King's College London v eseji z ledna 2025 uvádí, že současně klesá počet párů i plodnost ve Finsku, Mexiku, Peru, Jižní Koreji, Thajsku, Turecku a USA. Pokles se podle ní soustřeďuje mezi méně vzdělanými lidmi, ne mezi vysokoškolačkami. Příčiny uvádí jako hypotézy, zejména chytré telefony a zábavu doma a rozdílný kulturní vývoj žen a mužů; ekonomiku za hlavní vysvětlení nepovažuje. Je to esej, ne srovnávací datová studie, a Česko mezi jmenovanými zeměmi není.

V českých datech páry neubývají: ve věku 25–49 let jich žije víc než v roce 2006

Podle výběrového šetření pracovních sil žilo v roce 2006 v páru 48,7 % lidí ve věku 25–49 let, v roce 2025 už 57,3 %. V EU přitom podíl za stejnou dobu stál na místě (50,4 % v roce 2009, 50,8 % v roce 2025). Mezi 18–24letými vzrostl v Česku z 8,9 na 13,9 %. Ukazatel počítá páry, které bydlí v jedné domácnosti, a nezachytí páry s oddělenými byty; věkovou skupinu 25–34 let data nedovolují oddělit a výběrové šetření kolísá o jeden až tři procentní body mezi roky.

Mění se podoba páru. Průměrný věk muže při prvním sňatku činil v roce 2024 33,1 roku, ženy 30,4, o 1,8 resp. 1,9 roku víc než v roce 2013. Podíl ženatých a vdaných ve věku 25–34 let je 30,8 % (k 1. lednu 2025), svobodných 66,6 %; v roce 2014 to bylo 31,7 a 64,0 % (Eurostat). Mimo manželství se rodilo v roce 2000 21,8 % dětí, v roce 2024 47,0 % a v roce 2025 podle ČSÚ 47 %, v EU v roce 2024 průměrně 41,1 %. Společné bydlení bez sňatku je tedy běžné. Mladí muži bez partnerky přesto nejsou vzácní: v šetření Současná česká rodina z let 2020–2022 bylo mezi muži do 29 let nezadaných víc než 40 %.

První dítě přichází o čtyři roky později než v roce 2000

Změna je jinde: v načasování. Průměrný věk matky při narození prvního dítěte vzrostl v Česku z 25,0 roku v roce 2000 na 28,5 roku v roce 2020 a 29,0 roku v roce 2024 (Eurostat); předběžný údaj ČSÚ za rok 2025 je 29,2 roku, průměr EU v roce 2024 29,9. Všem rodičkám dohromady je v průměru 30,6 roku. Proč na tom načasování záleží, rozebíráme v článku o čase rodičovství.

K tomu se přidává posun postojů. S výrokem, že žena potřebuje k naplnění života děti, souhlasilo podle šetření Současná česká rodina v roce 2005 celkem 73 % lidí ve věku 18–69 let, v letech 2020–2022 už 41 %, mezi 18–29letými 22 % (v roce 2005 jich bylo 65 %). Změna postojů ukazuje, že rodičovství se z povinnosti stalo jednou z možností; že by sama snížila plodnost, z těchto dat doložit nejde.

Bezdětnost vysvětluje 38 % poklesu dokončené plodnosti, zbytek jsou menší rodiny

Michael Geruso a Dean Spears v pracovní studii z roku 2025 (Childless or Child-fewer?) rozložili pokles dokončené plodnosti ve vyspělých ekonomikách na dvě části. Rostoucí bezdětnost vysvětluje 38 % poklesu, zbytek připadá na menší počet dětí u žen, které děti mají. Výsledek se netýká přímo Česka; ukazuje ale, že stejný pokles mohou vytvářet menší rodiny i to, že rodina nevznikne.

Co z toho plyne pro Česko

V českých údajích nenacházíme úbytek párů, který by plodnost 1,28 z roku 2025 vysvětloval. Podíl lidí žijících v páru ve věku 25–49 let vzrostl, sňatek i první dítě se posunuly do vyššího věku. Souběžně vzrostl podíl žen s vysokoškolským vzděláním: ve věku 25–64 let z 9,9 % v roce 2001 na 32,5 % v roce 2025, ve věku 25–34 let na 43,5 % (Eurostat, výběrové šetření pracovních sil). Souvislost vzdělání s načasováním rodičovství rozebíráme v článku o vzdělanostní propasti. Otázka pro budoucí premiérku proto zní, co brání párům, které už spolu žijí, mít dítě dřív: bydlení, práce, péče o děti. Co z toho mezinárodní studie dokládají, shrnujeme v článku o slibech stran.